V září proběhla první z komentovaných prohlídek, které pořádá vzdělávací projekt Scholastika. První část toho „nejošklivějšího“ vedl Vladimír 518 a protáhl příznivce architektury Novou scénou Národního divadla. Zatím poslední vycházka startovala na pražském hlavním nádraží a tentokrát se role průvodce ujal Adam Gebrian.
Vladimír 518 velmi početné skupině nadšenců vyprávěl nejen o tom, jak i on tuhle architekturu nenáviděl, ale i kdy a jak si k ní našel cestu. Hlavním tématem bylo dílo architekta a vizionáře Karla Pragera – autora již zmíněné Nové scény. Vladimír o skle, detailech, výrobě obložení, architektonických soutěžích a náladě dob minulých vyprávěl neskutečně poutavě. Mně osobně v hlavě utkvěla věta, že nestojíme na schodech komunistické architektury, ale tehdejší architektury se západními vlivy. Prohlídka zahrnovala i unikátní projekci v útrobách technické budovy Národního divadla.
Adam Gebrian, mimo jiné architekt roku 2015, hned ze začátku informoval o tom, že nebude mluvit o detailech, ale že si jich máme rovnou všímat. Přiblížil skoro vše od podlahy ke stropu, ztrátě původních světel, povedené rekonstrukci nebo případném využití parkoviště. Představte si několik desítek lidí, kteří se sunou „hlavákem“, hltají každé Gebrianovo slovo a možná poprvé v životě se na tohle místo podívají jinýma očima. I tento večer bylo bonusem promítání v prostorách, které naposledy sloužily prodeji zboží z druhé ruky.
Takovým společným poselstvím obou již uskutečněných přednášek bylo, že bychom se co nejvíc měli dívat kolem sebe a zajímat se o to, co se ve veřejném prostoru děje. Protože nejen staré a nové budovy, ale i my jsme jeho součástí. My všichni máme možnost ho utvářet.
