Mezi novinkami nakladatelství Host nás tentokrát oslovily tři knihy. Podle názvu a anotací jsme důvěru a očekávání dobrého čtiva vložili do titulů Slavíci, mořské víly a bolavé zuby, Ve stínu Hvozdu a Ve svitu plynových lamp. Nakolik nás ovšem zaujaly i po přečtení? Květnové knižní shrnutí je tu!
Steven Price – Ve svitu plynových lamp
Ačkoli je Steven Price Kanaďan, svůj druhý román ve Svitu plynových lamp situuje do viktoriánského Londýna – se vší jeho špinavostí i pozlátkem. Hlavním hrdinou je William Pinkerton, syn slavného amerického detektiva, který zdědil nejen agenturu, ale také otcovu Nemesis, Edwarda Shadea. Právě tohoto podvodníka nyní stopuje až v dalekém Londýně, a to i přes ujišťování, že Edward Shade je pouhý přelud, pseudonym, kterým si z Pinkertonova otce vystřelila parta zlodějíčků, aby zdiskreditovala jeho agenturu. Pinkerton je však přesvědčen o něčem jiném a také o tom, že je tomu na stopě. Nečekané pomoci se mu dostane od dalšího hrdiny románu, Adama Foolea, s nímž má společného nepřítele.
Na téměř sedmi set stranách Price rozjíždí sáhodlouhý detektivní příběh. Ovšem domnívat se, že Ve svitu plynových lamp je „pouhou“ detektivkou, by bylo příliš krátkozraké. Pokud by šlo o detektivku, chybělo by knize napětí a švih, a naopak by jí přebývala přílišná rozvláčnost a žvanivost. Autor ovšem, byť se chvílemi zdá, že se v záplavě textu utápí, nebuduje jen příběh, ale také atmosféru plnou tajemných londýnských zákoutí, nebezpečí a existenciálních otázek. Kromě pomalu plynoucího a místy nezáživného textu čtenáře také může odradit absence uvozovek u přímé řeči. Někdy je tak těžké rozeznat, která postava mluví, a zda mluví, nebo si danou věc jen myslí. Ve svitu plynových lamp je tak zajímavou knihou, když jí čtenář dá šanci, jako by ale sama dělala vše proti tomu. Bestsellerem se tak nejspíš nestane.
Helena Březinová – Slavíci, mořské víly a bolavé zuby
Mgr. Helena Březinová, Ph.D. působí na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, její specifikací je skandinávská literatura. Osobě i dílu Hanse Christiana Andersena se věnuje přes deset let, jak dokazuje výčet jejích publikací. Článek nazvaný Stíny jsou zkrátka nutné. Dvojaký život pohádkáře Andersena vyšel již v roce 2005. V roce 2016 doplnila o svůj doslov překlad Andersenových příběhů, sbírku Při nejzazším moři. Ve stejném roce Březinové vychází i stať Jazyková skepse v pohádkách Hanse Christiana Andersena. A nedávno jí vyšla monografie zaměřená na příběhy Hanse Christiana Andersena, která dokonce již stihla získat ocenění za nejlepší teoreticko-kritickou knihu.
Kritice Březinová podrobuje především nedokonalost (nejen) současných překladů a přebírání Andersenových pohádek z jiných jazyků než dánštiny. Cestou mezi originálem a českým překladem tak došlo k mnoha úpravám a ztrátám, změkčením a ohnutím příběhu. Jak ale Březinová chce pomocí svých i Fröhlichových překladů z dánštiny dokázat, Andersen nepsal „hloupoučké“ pohádky, ale příběhy s dvojím významem, kdy to, co se ukrývalo mezi řádky, bylo určeno především dospělým. Kromě ukázek z Andersenových pohádek, jež podporují Březinové teorii, kniha obsahuje jako bonus i překlad pohádek Teta Bolízubka, Bludičky jsou ve městě, pravila bába z bažin a Zelení drobečkové.
Ačkoli je řeč o pohádkách, nečekejte žádné pohádkové čtení. Tahle monografie splňuje veškeré náležitosti akademického textu včetně řádného poznámkového aparátu, jmenného rejstříku a abstraktu v angličtině. Rozhodně tedy nebudete stránky hltat jednu za druhou. Kniha Slavíci, mořské víly a bolavé zuby je sice poutavé, ale poněkud náročnější čtivo.
Naomi Noviková – Ve stínu Hvozdu
Fantasy román Naomi Novikové, který v originále vyšel už v roce 2015, zatímco český čtenář si musel pár let počkat, je perličkou na závěr. Tomu, kdo má rád fantazijní příběhy plné nestvůr, čarodějů, krásných panen a jejich ne tak okouzlujících, ale o to mocnějších přítelkyň, si zde přijde na své.
Jednou za deset let mocný čaroděj Drak schází do údolí, aby si vybral dívku, jež mu bude na hradě sloužit. Všichni byli přesvědčeni, že si zvolí krásnou Kasiu, překvapivě si však odvedl Agnieszku. Především ona sama nedokázala pochopit proč. Drak se ji snažil naučit několik jednoduchých kouzel, aby si pro sebe dokázala vyčarovat lepší šaty či jídlo, ale prapodivně znějící formule jí nešly přes ústa a kouzla ji vyčerpávala. Až do doby, kdy natrefila na lidovější zaklínadla velké čarodějky Jagy, o níž se dokonce proslýchalo, že vešla do Hvozdu. A opět z něj vyšla. Stejně jako Agnieszka, když se vydala zachránit Kasiu, kterou do Hvozdu zavlekly zlé bytosti. Že by Agnieszka nakonec nebyla tak neschopná, jak se Drakovi zpočátku zdálo? Navíc jej dokázala vyléčit z Nákazy, které měl podlehnout. Jak tohle změní poměr sil v zemi? A jak se změní vnímání Hvozdu samotného?
Ve stínu Hvozdu je velmi čtivým příběhem, který Agnieszčiným hašteřením s Drakem jen začíná. Pedantský a samolibý Drak je pravým opakem rozevláté a do jisté míry nemotorné dívky, která má však palici tvrdší nežli dub, a tak se vydává do nebezpečí i přes kouzelníkovy zákazy a námitky. Nestvůry z Hvozdu se postarají o napětí v příběhu i akci, která udržuje spád děje. 500 stran knihy vám tak uteče mrknutím oka.
Všechny knihy zakoupíte na stránkách www.hostbrno.cz.
