Asylum Pyre, francouzská kapela v čele s půvabnou zpěvačkou, vypouští do světa své čtvrté studiové album N°4, na kterém se proplétá moderní power metal s techno prvky a spoustou elektro aranží. Může se jednat o pro kapelu průlomovou nahrávku – zní profesionálně, celkový zvuk i produkce jsou kvalitnější a hostuje zde i řada známých hudebníků.
Deset let a tři desky – tak dlouho se Asylum Pyre hledali, než našli svůj styl a místo mezi metalovými kapelami s ženským vokálem. Největší podíl na tom pravděpodobně má výměna zpěvačky. Na čtvrté řadovce uslyšíme vokál Ombeline „OXY“ Duprat. Její projev se na rozdíl od její předchůdkyně dá srovnávat s velkými evropskými jmény. Kapela však nenechala ani tak nic náhodě, přizvala si na album známé hosty, a celkový zvuk nechala vykvést pod producentskou taktovkou Miky Jussily ve Finnvox Studios.
Asylum Pyre nás svými texty a hudbou vezmou do postapokalyptického futuristického světa roku 2052, plného šílenství, vesmírných válek i bitev o vodu. Kapela vypráví o tom, jak jejich klan chrání přírodu, která ještě zbyla. I když toto téma je v současnosti ve všech uměleckých směrech hojně užíváno, a může se zdát neoriginální, k hudbě Asylum Pyre se dokonale hodí. Dle mého názoru je vždy lepší mít koncepční album s příběhem než jen písničky o krizi budoucnosti nebo zcela automatických robotech, co ovládají svět.
Symfonický metal 21. století? Možná. Kapela se nespokojí s klasickými nástroji, ale využívá mnohem více elektro prvků, čímž jen potvrzuje trend posledních let. Sbory už jednoduše nefrčí, na řadě je elektronika. Asylum Pyre jdou ještě dál, mísí moderní i klasické styly, power metal s growlingem a přidávají ještě dva vokály – ženský a mužský, který patří kytaristovi a hlavnímu mágovi Johannu Cadotovi.
Do futuristického světa vás přenese již intro Lullaby For The Clairvoyants, ale až podle druhé skladby One Day poznáte skutečnou sílu kapely. Ženský i mužský vokál se tu vzájemně doplňuje a vyústí v melodický refrén, který si snadno zapamatujete.
Zpěvačka OXY si ve skladbě zajímavě hraje s vlastním hlasem, její čistý zpěv místy přechází do zoufalého, až děsivého řevu. V Sex Drugs and Scars si střihne duet s Yannisem Papadopoulosem – a opravdu, skladba jako by vypadla z alba jeho domovské kapely Beast In Black (psali jsme zde). Techno prvky skoro až zastiňují kytary, ale výsledkem je neuvěřitelně chytlavá skladba, jedna z nejsilnějších na desce.
Skladba Lady Ivy je založená na elektro prvcích méně než ostatní, jedná se spíše o klasickou power metalovou vypalovačku. Nelze opominout Dearth, zřejmě nejtvrdší skladbu na albu, kde zpěvaččin řev podkresluje slušný growling. Jedním z vrcholů alba přichází až na závěr – The Cemetery Road je temná, níže položená píseň, která perfektně spojuje techno s power metalovými prvky.
Asylum Pyre mají díky své čtvrté řadovce možnost prosadit se a posunout dál. Vsadili na elektro a techno prvky, které jsou v metalu čím dál populárnější, ale nesedí úplně každému. Pokud máte rádi klasický power metal, od této desky ruce dál. Jestli si potrpíte na kapely jako Beast In Black, Amaranthe nebo Battle Beast (recenzi si přečtete zde), zřejmě si i tady budete pošušňávat.
HUDEBNÍ ALBUM: N°4
Interpret: Asylum Pyre
Vydavatel: M&O Music
Produkce: Mika Jussila
Album art: Gustavo Sazes
Cena: cca 255 Kč
Skladby: Lullaby for the Clairvoyants / One Day / Sex Drugs and Scars / Lady Ivy / On First Earth / Dearth / Into The Wild / MCQ Drama / Borderline / The Right To Pain / The Broken Frame / The Cemetery Road
www.asylumpyre.com