Která dospívající dívka by nezažila prudkou hádku s matkou? Neustálý křik, pocit, že vás nikdo nebere vážně. V českých Šakalích letech zpívá jedna z hrdinek, že ji život pomalu snídá. Americké Sacramento má oproti Praze asi polovinu obyvatel. Christine McPhersonová navíc žije s rodiči v nepříliš výstavním domě, ve stejně nevýstavní čtvrti. No, kdo by se nebouřil.

Studuje prestižní katolickou střední školu, i když jí víra – alespoň navenek – zase tolik neříká. Najít si svou životní cestu je pro každého teenagera hodně složité. Člověk potřebuje nejdříve najít sám sebe, aby mohl přijmout své okolí. A to se neobejde bez rebelie, vzdoru a občas i pořádné dávky hněvu. No uznejte, kdo z vás by si byl ochoten v nějakých patnácti až osmnácti připustit, že chce skončit jako jeho rodiče? Kdepak, to nikdy, a přesto nakonec často dojdeme k tomu, že je to vlastně velké štěstí.

Rebel (téměř) bez příčiny
A Christine McPhersonová na to jde se svým vzdorem proti systému pořádně od podlahy. Ať čert vezme vlasy s růžovým melírem, ona odmítá svoji „nudnou“ identitu od základu. Proč by si měla říkat Christine, když ji tohle jméno vybrali rodiče? Ona se chce jmenovat Lady Bird. To je jméno, kterým by ji měli oslovovat doma, ve škole, prostě všude. Protože ona přece není žádná Christine. A co rozhodně nechce, je zahrabat se v mizerném Sacramentu po zbytek života. Ona míří výš a dál. Způsobem, jak z tohoto koloběhu vypadnout, je univerzita na východním pobřeží USA. New York? To by bylo skvělé, tady se žije. Jenže kde vzít peníze? Rodiče jen tak tak utáhnou domácnost…

Zaměstnání otce je totiž v ohrožení, matka musí mít práce dvě, což jen logicky vede k dalším a dalším konfliktům s dcerou. Připadá vám tohle nějak povědomé? Rozhodně. Film Lady Bird je vlastně tak trochu banálním příběhem, který zná snad každý rodič dcery (a snad každá dívka). Je to film o hledání sama sebe, rebelství bez příčiny, ubližování lidem, které máte rádi. Každý, kdo vychovával děti, ví, jak těžké je v období dospívání najít k sobě cestu, jak tenká může být hranice, za níž se vzájemné vztahy zničí navždy.

Na první pohled přináší film Lady Bird poměrně banální příběh. Nečekejte žádné převratné události či akce, které děj vytrhnou z poklidného proudu. Nic takového. Christine McPhersonová není zdaleka ani nejkrásnější ani nejchytřejší dívkou ve škole či třídě, rozhodně ne nejbohatší, ale ani nejchudší. Vedle svých kamarádek – silnější Julianne Steffansové, žijící se svou svobodnou matkou v miniaturním bytě, a naopak krásné a bohaté Jenny Waltonové – průměrnost a „nezajímavost“ Lady Bird jen vystupuje. O to více se snaží hlasitě na sebe upozornit, a samozřejmě upoutat chlapce, zamilovat se a zažít i první pusu a pak sex. Přece zrovna končí střední! Život by měl nabírat na obrátkách.

Poklid, který není nudný
Čas v tomhle filmu plyne stejně nudným způsobem jako život samotné hlavní hrdinky. Fanoušci akčních filmů se možná budou trochu nudit. Ale síla snímku Lady Bird je někde úplně jinde. Naštěstí se režisérka a zároveň scenáristka Greta Gerwigová nenechala strhnout k „dramatickému“ natahování děje a množství nesmyslných odboček. Naopak, stopáž udržela na únosné míře, vše navíc skvěle podporuje Jon Brion svou hudbou. Tohle je zase jeden z filmů, jehož soundtrack by mohl zabodovat sám o sobě. Původní skladby, ale i převzaté hity dotvářející atmosféru tvoří skvělý celek, který dokáže přitáhnout pozornost diváka v okamžicích, kdy je to třeba.

Navíc se ale podařilo dobře obsadit také hlavní role ve snímku. Zejména již zmíněná trojice Christine, Jenny a Julie, jakkoli se společně na plátně potkají jen výjimečně, funguje naprosto dokonale. Nad všemi ční zejména Saoirse Ronanová v titulní roli. Ne náhodou sklízí mohutné ovace kritiky po celém světě, nechybí ani ocenění na festivalech. Úkol, který před ni film postavil, nebyl ani trochu lehký. Role Lady Bird vyžaduje civilnost, průměrnost, přesto z ní musí být patrné všechny emoce. A Ronanová to všechno skvěle zvládá.
Přestože byste s Lady Bird vlastně měli sympatizovat, ve skutečnosti vám bude lézt na nervy, ostatně je to nevychovaný a nevděčný spratek. Rolí dvou nejlepších kamarádek se chopily Beanie Feldsteinová a Odeya Rushová. Zejména Feldsteinová hlavní postavě dobře sekunduje a drží s ní krok. Rushová vlastním výkonem trochu zaostává, ale přesto obě kolegyně vhodně doplňuje.

Ženskou plejádu skvělých výkonů doplňuje ještě Christinina matka Marion McPhersonová, kterou hraje Laurie Metcalfová. Té nedává scénář ani zdaleka tolik prostoru jako její dceři, přesto je to právě ona, kdo musí tvořit druhou stranu konfliktu. Musí zahrát matku, která svou dceru bezmezně miluje, a možná o to silněji se na ni dokáže zlobit. Musí v sobě zvládnout tenhle rozpor, protože to, co doopravdy chce, je, aby její dítě bylo šťastné. Pokud jste rodiči, budete s ní cítit zcela a bez výhrad.
Lady Bird je tak dobrý tip pro všechny, kteří si chtějí ověřit, že jejich problémy s teenagery nejsou až tak výjimečné, nebo prostě pro ty, kteří ve filmech před akcí upřednostňují emoce.

 

Film: Lady Bird

Režie: Greta Gerwigová
Scénář: Greta Gerwigová
Střih: Nick Houy
Kamera: Sam Levy
Hudba: Jon Brion
Obsazení: Saoirse Ronanová, Laurie Metcalfová, Tracy Letts, Lucas Hedges, Timothée Chalamet, Beanie Feldsteinová, Lois Smithová, Stephen McKinley Henderson, Odeya Rushová, Jordan Rodrigues, Marielle Scottová, John Karna, Jake McDorman, Bayne Gibbyová, Laura Maranová, Marietta DePrima, Daniel Zovatto, Kristen Clokeová, Andy Buckley, Kathryn Newtonová, Myra Turleyová, Bob Stephenson, Danielle Macdonaldová, Jordan Rodrigues, Kristen Clokevá, John Karna, Ben Konigsberg, Luisa Leeová, Marielle Scottová
www.cinemart.cz

 

PŘEHLED RECENZE
Příběh
7
Herecké výkony
9
Vizuální zpracování
3
Hudba
10
David L. Bronštejn
Autor není stálým členem redakce.