- Reklama -

Letní shakespearovské slavnosti jsou v plném proudu a letošní ročník přinesl hned dvě premiéry. Kromě Zimní pohádky, která se představila už koncem června pražskému publiku a poté i v Brně a Ostravě, také Zkrocení zlé ženy, které putovalo opačným směrem – tedy z Ostravy do Prahy. Režie se ujal Vojtěch Štěpánek a hlavní role „líté saně“ připadla Kristýně Leichtové.

Autor fotografie: Petr Kiška

Podle Martina Hilského patří Zkrocení zlé ženy k Shakespearovým nejkontroverznějším komediím. V kontextu současné emancipace opravdu působí Petrucciovy metody minimálně úsměvně, navíc mořit ženu hladem a nedostatkem spánku by se dnes mohlo považovat i za trestný čin. Přesto Zkrocení zlé ženy stále patří k nejhranějším Shakespearovým komediím. Svéráznost Kateřiny a Petruccia stejně jako boje o Bianku budí zájem diváků i dnes.

Autor fotografie: Petr Kiška

Příběh dvou sester a jejich nápadníků uvozuje předehra s opilým dráteníkem, kterou inscenátoři obvykle škrtají. Ne tak Vojtěch Štěpánek. Ten prolog k samotnému příběhu nechává, a nadraný dráteník tak sleduje představení spolu s diváky. Na rozdíl od nich neváhá do děje zasahovat a radit, aby se pak v druhé části nepokrytě vetřel mezi ostatní herce. Připadne mu tak role, v níž se má vydávat za pana Vincenza. Díky tomuto vyústění předehra nepůsobí až tak zbytečně jako třeba přehrání legendy o Pyramovi a Thisbé v závěru Snu noci svatojánské. 

Autor fotografie: Petr Kiška

Ve hře, jejíž děj komplikuje několik záměn a převleků, se Štěpánkovi celkem podařilo vykreslit jednotlivé charaktery. Sestry Kateřinu a Bianku vzhledově zcela odlišil, a tak zatímco Bianka (Izabela Firlová) s blonďatými loknami vskutku připomíná anděla, do červené a černé oblečená a rozcuchaná Kateřina (Kristýna Leichtová) evokuje čertici.

Přitom rozdílnost mezi jejich povahami je jen zdánlivá – i Bianka umí být pěkně hubatá potvora, jen se umí lépe přetvařovat a muže ve svém okolí si omotat kolem prstu. Tím se přímočará Kateřina nezdržuje. A tak je možné, že si ji Petruccio (Josef Kaluža) zvolí nejen kvůli jejímu věnu, ale doopravdy si ji zamiluje, i když ví, že nesmí tuto slabost ukázat, jinak jej jeho milá převálcuje. 

Představení Zkrocení zlé ženy
Autor fotografie: Petr Kiška

Oproti jiným uvedením se Štěpánkovi také povedlo vystihnout moment zlomu, tedy scénu, kdy se Kateřina po urputné hádce s manželem vzdává a přiznává porážku. Vyčerpaná Petrucciovými rozmary klesá v ramenou a moudře ustupuje. Podobně trefně, i když více pitoreskně, jsou vykresleni Biančini nápadníci. Gremio, Hortensio a Tranio (výtečný Albert Čuba) převlečený za Lucenzia zahajují namlouvací tanečky pokaždé, když se potkají, a velmi se přitom podobají čepýřícím se kohoutům. Tomuto dojmu napomáhají i barevné a blyštivé kostýmy. Jejich projev pak balancuje na hranici vtipu a trapnosti, což ostatně mnohdy platí i pro námluvy v reálném životě. Už méně se povedl Lucenzio (Šimon Krupa), který, jakmile spatří Bianku, začne kvičet jako postřelený čuník.

Autor fotografie: Petr Kiška

Co podle mého ale inscenaci uškodilo nejvíce, byla přemíra humoru. Snaha ukázat, že Zkrocení zlé ženy je opravdu třeskutou komedií, se minula účinkem a na úrodnou půdu padlo jen pár vtipů. Štěpánkův záměr natlačit do inscenace co nejvíce vtipů bych přirovnala k mým fotografickým pokusům: nasekat co nejvíce snímků a doufat, že se tři nebo čtyři nakonec povedou. Herci šli tak zbytečně na dřeň při rádoby vtipných, avšak jen přehnaných deklamacích. Zkrátka méně je někdy více.

DIVADLO: ZKROCENÍ ZLÉ ŽENY

Překlad: Jiří Josek
Dramaturgie: Tomáš Vůjtek
Režie: Vojtěch Štěpánek
Scénografie: David Bazika
Kostýmy: Marta Roszkopfová
Hudba: Nikos Engonidis
Pohybová spolupráce: Martin Pacek
Hrají: Jiří Sedláček, Kateřina Vainarová, Jan Fišar, Šimon Krupa, Ondřej Brett, Robin Ferro, Jakub Georgiev, Vladislav Georgiev, Kristýna Leichtová, Izabela Firlová, Josef Kaluža, René Šmotek, Vladimír Polák, Albert Čuba, Ondřej Malý, Vojtěch Lipina, David Janošek
www.shakespeare.cz

PŘEHLED RECENZE
Režie/Dramaturgie
7
Zpracování
4
Výprava
6