Celý život jsme s rodinou milovali Itálii. Její kultura, srdečnost a gastronomie, kterou žijeme, se nám vždy zdála naprosto jedinečná a když jsme se před čtyřmi lety rozhodli, že „zaimprovizujeme“ a navštívíme Řecko, konkrétně jeden z nejznámějších řeckých ostrovů Kréta, nečekali jsme, že se nám naše cestovatelská srdce rozdělí na dvě půlky a budeme se sem tak rádi vracet.
Nejoblíbenější dovolenkovou destinací jsou řecké ostrovy, kde v prázdninových měsících teplota sahá až ke čtyřiceti stupňům ve stínu, a právě kvůli tropickému počasí se letní dovolená v Řecku může jen těžko řadit do kolonky „aktivní“. Moře na ostrovech je bez přehánění nejkrásnější, jaké jsem kdy zažila. Je tak průzračné, že ještě u bójek jsou zřetelně vidět varhánky písku na mořském dně. Je čisté a chladné, takže společně s klimatizací úspěšně drží návštěvníky z mírného pásma při životě.
Stále si vybavuji slova starého řeckého taxikáře, který mi lámanou angličtinou mezi stížnostmi na výšku daní vysvětloval: „Víte, my tu máme hrozné horko, a proto chodíme pomalu, pracujeme pomalu, dýcháme pomalu, žijeme pomalu. My nikam nechvátáme.“ Vzhledem k tomu, že jsem na řidiče taxíku čekala místo deseti minut padesát, jsem mu musela dát za pravdu.
Autentické Řecko jsem zažila během dvou týdnů na ostrově Syros, jenž patří k souostroví Kyklády, které je známé svou architekturou. Malebné vesničky s bílými domky, udělali z Kyklád nejnavštěvovanější souostroví Řecka.
Na Syros mě pozvala kamarádka, která má tatínka Řeka a za ten čas strávený s nimi jsem poznala, jak vřelé, srdečné a chutné Řecko je. Přestože Syros nenavštěvuje mnoho turistů, hlavní město Ermoupoli je plné taveren, kde nabízejí řecké speciality, což jsem jako milovník jídla ocenila.
Ermoupoli bylo historicky nejdůležitějším přístavem Řecka, proto se pyšní mnoha krásnými staveními a kostelíky. Na Syros se se zájezdem z Čech určitě nedostanete, létá se tam z Atén malým vrtulovým letadlem, nebo se tam dostanete lodí z některých větších přilehlých ostrovů, například z Parosu nebo Mykonosu.
Je spousta způsobů, jak prožít dovolenou v Řecku a většina lidí vidí jako nejlepší variantu dovolenou se zájezdem, plnou penzí a lehátkem na pláži. Zájezdy do Řecka se v posledních letech dají sehnat velice levně vlivem uprchlické krize, která pověst Řecka trochu poškodila. I já jsem se jednou se zájezdem do Řecka vydala a musím říct, že tento způsob cestování mi nevyhovuje, více si dovolenou užiji v apartmánu bez jídla, cestuji po okolí, objevuji turisty opomenutá městečka a ochutnávám jídla z trhu a lokálních restaurací.
Pokud se ale rozhodnete na zájezd vypravit, doporučuji půjčit si auto a projet zapadlé kouty ostrova, pro který se rozhodnete. Můžete najít třeba malou a klidnou pláž nebo zchátralou vesničku s rodinnou tavernou, kde vám uvaří babička, jídlo vám přinese její manžel a na kytaru vám k němu zahraje jejich syn.
Každý z řeckých ostrovů je opředen bohatou historií, která na nich zanechala torza paláců a chrámů z let dávno před naším letopočtem. Pokud vás tedy aspoň trochu zajímá historie, měli byste si vyhradit minimálně den na průzkum řeckých památek. Já navštívila naleziště z doby bronové Knossos na Krétě, které se nachází blízko hlavního města Heraklion.
Knossos je rozsáhlý palác, ve kterém v době největší slávy bylo až tisíc místností. Dále jsem navštívila město Phytagorion na ostrově Samos, kde si ještě dnes můžete prohlédnout tunel, ražený skrz kopec, který původně sloužil jako vodovodní štola a na jehož stavbu dohlížel samoský rodák a nejslavnější řecký matematik Pythagoras. Řecké památky jsou velmi staré a abych byla upřímná, mnoho z nich nezbylo, tudíž bych doporučila projít si rozsáhlá naleziště s průvodcem, který vám osvětlí funkci kamenných základů a přidá i několik zajímavostí z řecké mytologie.
Pokud máte rádi noční život, měli byste rozhodně vyrazit na ostrov Mykonos. Přes den můžete relaxovat na písečných plážích, které v noci ožijí, luxusní bary se zaplní lidmi a v bílých ulicích města Mykonos korzují sluncem a větrem ošlehaní turisté.
Muži v drahých lněných košilích a ženy ve značkový šatech a luxusních lodičkách. Město Mykonos je plné mimořádných restaurací, butiků a poslední podniky zavírají až po rozednění. Přes den je naopak město zcela vylidněné, turisté vyspávají divokou noc a prázdné ulice dají vyniknout bílým domečkům rozesetým po vyprahlém kopci, dominantou celého města jsou větrné mlýny, které zdobí většinou pohlednic z tohoto „party“ ostrova.
Když cestuji, nejraději poznávám cizí zemi skrz jídlo. Řekové umí skvěle připravit mořské plody a já si nejvíce oblíbila typickou řeckou kombinaci grilované chobotnice s kaší z fava fazolí neboli krétského hrachu, který se řadí mezi nejstarší plodiny a Řekové ji připravují už 3600 let.
Místní k chobotnici vždy popíjí ouzo, což je aromatická pálenka ze zbytků vinných hroznů, do které se přidává anýz. Ryba se pije s vínem, které se vyrábí lokálně téměř na každém ostrově, stejně jako olivový olej nebo hustý, voňavý květový med, který se šťavnatým ovocem a tučným řeckým jogurtem poslouží líp než kterýkoli dezert.
Řecká kuchyně ovšem není primárně o mořských plodech, ale hojně se v ní využívají těžší masa, především jehněčí a na Krétě dokonce kozí maso nebo sladkovodní šneci s bylinkami. Oblíbenou přílohou jsou pak dušené vinné listy nebo pečená zelenina plněná rýží. Musím zmínit i výborné řecké sýry, které se nejčastěji vyrábí ze směsi kravského a ovčího mléka.
Národním jídlem je musaka, což je zapečená směs mletého jehněčího masa, lilku a brambor, typickým dezertem je potom baklava. Na obou jídlech je evidentní, že řeckou kuchyni ovlivnila blízkost Turecka. Řecká kuchyně je barevná a pestrá, stejně jako samotné Řecko. Už teď vybírám, jaký ostrov navštívíme příští rok a vím, že ať vyberu jakýkoli, zklamaná nebudu.
