Deštivé počasí dnešních dní způsobilo, že jsme opět uvězněni na gauči, kde nám společnost dělá hrnek čaje a dobrá kniha. Sice ne všechny knihy stojí za přečtení, ale my se rádi obětujeme, abyste vy už nemuseli. Tentokrát v našem hledáčku skončily některé letošní novinky z nakladatelství HOST – Bizarní povídky, Stalpi a V zajetí zimy. Jak se nám líbily?

Olga Tokarzcuková – Bizarní povídky

Co si budeme nalhávat, český překlad souboru povídek této polské autorky je předem odsouzen k úspěchu. V opačném případě bychom totiž zpochybňovali rozhodnutí poroty, která jí za tuto knihu v roce 2018 udělila Nobelovu cenu za literaturu. Ovšem českému čtenáři není Olga Tokarczuková neznámá i díky svým předchozím počinům, například Knihy Jakubovy nebo Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých.

Nyní v češtině vyšly její Bizarní povídky, deset krátkých příběhů, které se zamýšlejí nad podivnostmi světa. Některé z nich se pohybují na hranici mýtu (Zelené děti), jiné připomínají spíše sci-fi (Transfugium) a další je zase futuristickou dystopií (Kalendář lidských svátků). Lehkost, s níž se povídky čtou, je občas zkalena jejich nenadálým koncem. Obzvláště patrné je to u povídky Zavařeniny, u níž čtenář s napětím očekává nějaké rozuzlení. Jenže nic takového nepřichází, postava bez zjevné souvislosti opouští scénu a je konec. Naopak nejlépe vypointované jsou poslední tři povídky sbírky, Tranfugium (i když si čtenář může jen domýšlet, co přesně se v ní děje), Hora Všech svatých a Kalendář lidských svátků.

Název sbírky Bizarní povídky neodkazuje k absurdnu a surreálnu, ale má jemnější konotace související spíše se slovy zvláštní nebo překvapivý. Proto se po knize nebojte sáhnout, měly by vás čekat příjemně strávené chvíle. A k tomuto nemilému počasí je lehce ponurá Tokarczuková jako dělaná.

Stefan Spjut – Stalpi

Stalpi svým příběhem navazuje na předchozí autorův román Stallo (česky vyšel v roce 2013). Susso Myrénová, která věří na existenci trollů a skřítků, se s nimi zaplete více, než je jí milé. Stallo pojednává o tom, jak se dostane na stopu prazvláštní sektě, a nakonec v sebeobraně zastřelí jednoho z trollů. Naneštěstí zřejmě jednoho z těch nejstarších a nejváženějších. Z čtveřice těchto trollích stařešinů zůstává v románu Stalpi už jen jeden jediný, který nemá zrovna nejlepší náladu. Jeho trollí příbuzní se proto rozhodnou ho rozveselit dárkem – přivezou mu Susso Myrénovou a umožní mu se pomstít. 

Jenže se nakonec ukáže, že celý ten prapodivně vedený lov na Susso je k ničemu, čímž za mě ztrácí smysl i celá kniha. Tato původně hlavní dějová linie ke všemu náhle končí, jako by autorovi došel dech. V podstatě se to celé stočí opět k Susso Myrénové a její veverce, která se také ukáže být trollem. Proč jsme kvůli tomu ale museli na stránkách knihy objet pomalu celou Skandinávii, mi zůstává záhadou. Vedlejší dějová linka Anderse, který loví přerostlé vlky a odváží je do Norska, aniž by tušil, že jsou to trollové, mi pak připadá zbytečná úplně. Vůči zbytku příběhu není ani akcelerátorem děje, ani se s druhou linkou výrazněji neprotne. 

Vyprávění je vedeno značně náznakově, čtenáři tak může plno věcí unikat. Například důvod nepřátelství mezi medvědy a vlky. Několik nepřeložených vět v norštině celkovému dojmu bohužel také nepřidá, ačkoli je to zřejmý záměr. Ale aspoň zmínka pod čarou by neuškodila. Po přečtení Stalpi tak přetrvávají spíše rozpaky. 

Naomi Noviková – V zajetí zimy

Je tomu něco málo přes rok, kdy jsme jásali nad knihou Ve stínu hvozdu od Naomi Novikové. A nyní budeme jásat ještě více nad jejím nejnovějším počinem V zajetí zimy. Nelze rozporovat, že Noviková je v žánru fantasy jako doma. Kdo by také pochyboval o někom, kdo je jedním z vývojářů hry Neverwinter Nights? 

Na první pohled kniha zaujme svou obálkou, kterou v české verzi měla na starosti opět Alena Gratiasová. Vypadá dokonce lépe než obálka originálu. A jako je oproti Ve stínu hvozdu o chlup hezčí obálka, je o chlup lepší i příběh.

Ten se odehrává v Litvě. Lichvářova dcera Mirjem se ujme řemesla místo svého neschopného otce a brzy se chlubí tím, že dokáže přeměnit stříbro na zlato. Je jasné, že ve vsi její rodina moc oblíbená není, v čemž svou roli hraje i jejich židovský původ. Noviková tak mistrně proplétá historické reálie spojené s pogromy proti Židům s prvky fantasy. O schopnost přeměňovat stříbro na zlato se totiž začne zajímat sám pán Staryků, který lidský svět trápí ukrutnou zimou. Mirjem splní jeho úkoly, což ho zavazuje z ní učinit svou královnu. K nelibosti obou dvou. Mirjem tak osnuje plány, jak se ho zbavit. Nejen aby osvobodila sebe, ale také celý svět od kruté zimy, která ničí úrodu a nechává lidi napospas hladu. 

Co dodat? Noviková je zkrátka mistrem ve vyprávění fantasy, a i když se chvílemi může zdát, že propojení a setkání všech postav je až příliš náhodné, rádi jí to odpustíte a budete se prokousávat dalšími a dalšími stránkami. A to i když budou tři ráno a vy víte, že kvůli tomu se vám bude opravdu špatně vstávat do práce. Ale bude vám to stát za to.

Všechny knihy zakoupíte na stránkách www.hostbrno.cz.