S napětím jsem sledovala, kolik nominací promění na letošních výročních 90. cenách Akademie jeden z nejzajímavějších filmů s queer tématikou, které jsem kdy viděla. Dej mi své jméno italského režiséra Lucy Guadagnina byl nominován celkem ve čtyřech kategoriích. Nakonec sošku získal pouze za adaptovaný scénář.

Osmdesátá léta dvacátého století, kdesi v severní Itálii. Do rodiny vysokoškolského profesora archeologie přijíždí čtyřiadvacetiletý student Oliver, oslnivě krásný mladík. Profesorův syn, sedmnáctiletý Elio, přenechává Oliverovi svůj pokoj a jak léto utíká, oba mladí muži k sobě mají čím dál blíž a pomalu se z jejich přátelství stává opojná letní láska. Pro Elia vůbec ta první.

No a víc se vlastně ve filmu Dej mi své jméno neodehraje, což by se vám při stopáži 132 minut mohlo zdát poněkud děsivé. Ale nebojte se, tenhle snímek vás vtáhne především svou nádhernou atmosférou a faktem, že získáte pocit, jako byste ani nekoukali na film, ale doopravdy byli vedle Elia a Olivera. Jezdili s nimi na kole, koupali se a vymetali prázdninové diskotéky. Nevím, jak to Luca Guadagnino dokázal, ale natočil ten nejvíc uvěřitelný film o letní lásce a bolesti z jejího konce.

Film byl nominován na Oscara za nejlepší film, nejlepší adaptovaný scénář, nejlepší původní píseň a herce v hlavní roli.

FILM LADY BIRD. KDYŽ SE Z TEENAGERA STÁVÁ ŽENA

Dej mi své jméno stojí na obdivuhodném hereckém výkonu mladičkého Timotéa Chalameta (zazářil i v dalším letošním na Oscara nominovaném snímku Lady Bird) a známějšího Armieho Hammera, který Chalametovi zdatně sekunduje.

Mezi oběma herci funguje úžasná chemie a jsou tak přesvědčiví, že jim heterosexualitu mimo plátno nebudete chtít věřit.

Adaptovaný scénář Jamese Ivoryho, který čerpal z knižní předlohy André Acimana, je skvostný. Ve filmu se toho namluví minimum, ale to málo vydá za všechno. Mistrovským scénáristickým kouskem je pak rozhovor Elia a jeho otce v závěru filmu, který vás dostane do kolen.

Dej mi své jméno by rozhodně nebyl tak výborný snímek nebýt hudebního doprovodu filmu. Režisér Guadagnino si obvykle pro své filmy hudbu vybírá sám a i tentokrát se zadařilo.

Především díky mistrovskému talentu amerického písničkáře Sufjana Stevense, jehož Mystery of Love byla nominována za nejlepší původní píseň (a při vší úctě k filmu Coco, do teď nechápu, kam dali členové Akademie uši).

Stačila jsem zhlédnout všechny na Oscara nominované filmy, a byť jde pouze o můj subjektivní názor, nechala bych snímek Dej mi své jméno proměnit všechny jeho nominace. Žádný z ostatních nominovaných filmů mi nezůstal tak dlouho v hlavě a z žádného z nich jsem neměla pocit, že byl dělán s takovou láskou jako Dej mi své jméno. Pokud mi nevěříte, běžte se přesvědčit do kina. Je mi jasné, že film nesedne každému, ale to je přesně ten důvod, proč je tak dobrý.

 

Film: Dej mi své jméno/Call Me by Your Name

Drama/romantický, Itálie, USA, 2017, 132 minut
Režie: Luca Guadagnino
Scénář: James Ivory
Kamera: Sayombhu Mukdeeprom
Hrají: Armie Hammer, Timothée Chalamet, Michael Stuhlbarg, Amira Casar a další
www.falcon.cz

 

PŘEHLED RECENZE
Příběh
9
Herecké výkony
10
Vizuální zpracování
10
Hudba
10
Petra Rašková
Nic neumím, a tak píšu.