- Reklama -

Budapešť. Město na východ od bývalé železné opony. Často opomíjené a zatlačované do stínu svých vyspělejších a známějších západních bratrů. Nicméně osobitá krása města ležícího na Dunaji si určité uznání zaslouží.

O hlavním městě Maďarska jsme už jednou psali zde, ale jedná se o město tak rozmanité, že si rozhodně zaslouží článků více.
Hned po příjezdu do Budapešti si všimnete krásné architektury. Ta se v tomto městě nachází na každém rohu. Nová, rozpadlá, barevná, šedá. Vždy má něco do sebe a zamilujete si ji. Naše první kroky ovšem směřují pomalu, ale jistě směrem k našemu skromnému ubytování, které se nachází přímo v centru města. Před zabydlením se jsme si ještě na skok zašli na pozdní oběd. Budu k vám upřímná, dali jsme si úplný opak maďarských specialit, paradoxně to byly spíše italské pochoutky.

Po vyzvednutí klíčů a odhození batohů a kufru jsme se vydali na první krátkou prohlídku fascinujícího města. Procházeli jsme se po dunajském pobřeží, došli k Margaretinu mostu a nezapomněli si prohlédnout nezapomenutelný impozantní parlament, charakteristickou neogotickou stavbu města na Dunaji. Tak typický jako Westminsterský palác pro Británii. Kolem nás projížděly osobité budapešťské žluté tramvaje, hlavně ta nejznámější s číslem 2.

První den jsme zakončili v kavárně s přímým výhledem na osvětlenou synagogu, u které se nachází smuteční vrba z ocelových prutů, do níž jsou vryta jména. Budapešť má po celém městě rozeseté památky na holokaust a druhou světovou válku; například železné boty mužů, žen i dětí na pobřeží Dunaje. Lidé zastrkávají do bot různé druhy květin a zapalují svíčky.

Úterní ráno jsme započali hodinovou procházkou se zakončením v bistru Blue Bird Café, které se nachází v bohémské čtvrti Gozsdu Udvar v sedmém obvodu. Kromě bistra zde naleznete i další restaurace a bary, je to tu ale velice rušné a je třeba počítat s tím, že ne vždy seženete místo.

Blue Bird Café je útulná barevná kavárna, která kromě výborné výběrové kávy nabízí i nespočet druhů jídel a zákusků. Obsluha zde byla také velice příjemná a ochotná a připravila nám prvotřídní flat white a cappuccino.

Po naplnění našich srdcí těmito dobrotami jsme se vydali z Pešti na Budín přes Řetězcový most, maďarsky Széchenyi lánchíd. Po přejití se dostáváte do západní části města, odkud vede cesta přímo na Rybářskou baštu, ze které je pohled na celé město.

Můžete si ho tak vychutnat ze všech možných úhlů. Hned u Rybářské bašty se nachází Matyášův chrám s pozoruhodnou barevně zdobenou střechou. K Budínskému hradu je to odsud nedaleko a pokud budete mít štěstí, uvidíte i střídání stráže. Pod hradem se nachází krásná zahrada, která vybízí k romantické procházce.

Třetí den jsme vyrazili do ulic opět posilněni výbornou snídaní. Tu nám přichystali v malinkém bistru Szimply, které se nachází v malé zapadlé uličce. Avokádový chléb s datlemi a hráškem. Rýže na sladko s kari kořením, ovocem a drcenými oříšky. Lehce osmažený chléb s restovanými broskvemi, slaným karamelem a malinovým pyré, to vše doplněné hroznovým vínem a ostružinami. V Szimply je možné vše. A ještě lépe to chutná.

Není zde ovšem mnoho místa a chodí sem spousta lidí, proto je lepší včasná rezervace místa. Pokud byste chtěli jídlo doplnit i o výběrovou kávu, Kontakt Coffee naproti Szimply je tou nejlepší volbou.

Tento den jsme měli na seznamu hlavní a nejdelší ulici v Budapešti zvanou Andrássyho třída patřící na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, která je zakončena Náměstím Hrdinů. Pokud půjdete dále až za náměstí, dostanete se k jezeru, kolem kterého vede stezka s barevně pomalovanými lavičkami. Každá je úplně jiná, originální. Na Andrássyho ulici se nachází další vzpomínka na minulost, a to Dům Teroru. Velice zajímavě stylizovaná budova, není možné si jí nevšimnout. Zvenčí jsou na zdech malé portréty osob včetně jejich jmen.

Neopomenutelná je i budova baziliky sv. Štěpána. Impozantní kopule, která vás upoutá hned při výhledu z Rybářské bašty či Budínského hradu. Navíc si zde můžete dát letní osvěžení v podobě zmrzliny vypadající jako okvětní lístky růže.

Za sebe osobně můžu doporučit basil lemon, slaný karamel a malinový sorbet. V pozdních večerních hodinách jsme si naposledy prošli město v záři jeho nočního života.

Poslední den. Loučení se s přívětivou Budapeští. Procházeli jsme se po ulici Váci a odpočívali v kavárně My Little Melbourne. I když jsme hlavní město Maďarska opouštěli v kapkách deště, bude to už navždy místo, kam se budeme rádi vracet.

 

Budapešť