Už od střední školy jsem snila, jak během studia na vysoké škole pojedu na Erasmus. Což se mi ve druhém ročníku bakalářského studia na Karlově univerzitě splnilo. Na začátku roku 2019 jsem odjela na šest měsíců do Finska, přesněji do sedmého největšího města Jyväskyla, které se nachází v překrásné jezerní středozemní části země. Kromě studia jsem procestovala plno dalších zemí, našla nové přátele z různých koutů světa a odnesla si zkušenosti na celý život. Ne vždy to je ale lehká cesta.
Erasmus funguje od roku 1987 jako vysokoškolský výměnný program Evropské unie, zřízení především pro studenty. Dneska už ale probíhá i výměna profesorů nebo absolventů vysokých škol. Za cíl má zlepšit vztahy a komunikaci mezi univerzitami, stejně jako kvalitu výuky a dodání jí mezinárodního rozměru. Kromě zlepšení jazykových dovedností pomáhá svým absolventům získat i lepší uplatnění na trhu práce. Studenti na svůj pobyt dostávají stipendia financována Evropskou unií, které je přiděleno na základě destinace a země, ze které pochází. Od roku 2012 do roku 2020 probíhal program Eramus+, v rámci něhož jsem vyjela i já studovat.
Než vyrazíte
Podmínky pro výjezd na Erasmus má každá škola jiná. Někde je nutností mít dobrý průměr, nebo alespoň doporučení, či složit testy. Ve hře není jen Erasmus, většina škol nabízí i výměnný pobyt v rámci meziuniverzitních dohod. Je proto dobré pořádně si prostudovat podmínky školy a i další nabídky mobility, případně si hlídat termíny, kdy se zveřejní nabídka škol, a odevzdají přihlášky.
Nejdůležitější je správný výběr zahraničního pobytu. Každá škola má seznam univerzit, se kterými má pro daný rok dohodu. Většinou jsou uvedeny i jazykové požadavky. Často postačí angličtina úrovně B2, někde úrovně vůbec neřeší, můžou ale chtít i vyšší či další jazyk. I kvůli jazykovým nárokům se hodí mít jazykové testy, kterými můžete svou znalost doložit. Před odjezdem musíte skládat jazykový test, který by měl zjistit vaši úroveň angličtiny nebo jazyka, ve které budete studovat. Pokud je například vaše angličtina nižší než B2, musíte absolvovat jazykový online kurz. Na konci pobytu pak budete dělat další test, který by zase měl zjistit vaše zlepšení.
Výběru správné školy věnujte co nejvíce úsilí a opravdu si projděte nabídku kurzů pro výměnné studenty. Nebojte se do školy i napsat, rádi vám odpoví. Před odjezdem musíte mít v přihlášce vyplněné předměty, které máte v plánu studovat. Ale nebojte se, počítá se, že je určitě budete měnit nebo nějaké přidáte. Abyste splnili podmínky Erasmu, musíte zpátky na domovskou univerzitu přivézt stanovený počet kreditů z vašeho pobytu. Většina českých univerzit používá svůj vlastní systém, ne mezinárodní, kdy se kredity nazývají ECTS (European Credit Transfer and Accumulation System). Jejich hodnota bývá mnohdy jiná, proto si je pak školy přepočítávají. Rozhodně je dobré si před odjezdem zjistit, jak bude pak přepočet probíhat. Jestli jim nechají stejnou hodnotu, nebo ji naopak zvýší, či sníží. Další možností je uznávání předmětů za ekvivalent odstudovaný v zahraničí. V tomto případě se vám uzná předmět jako takový a nemusíte už nic řešit.
Poslední varianta je pro vás nejvýhodnější. Pokud je to povinný předmět, máte z krku přednášky, které byste museli mít tak jako tak. V mém případě se hodně předmětů uznalo jako volitelné. Povedlo se mi ale nahradit i nějaké ty povinné a nemusela jsem si je pak zapisovat na domovské univerzitě. Navíc jsem se tím vyhnula prodlužování studia, což mnoho studentů kvůli výměně postihne. I proto je dobré myslet na tuto variantu a vybírat si školu, která alespoň trochu koresponduje s vaším studijním programem.
Důležité je si zjistit i životní náklady v zemi a možnosti ubytování. Od školy dostanete sice peníze, pokud ale chcete cestovat a nejedete do úplně levné země, stipendium pokryje zhruba polovinu životních nákladů. Samozřejmě záleží na vašich výdajích, a jak moc a za co chcete utrácet, je ale téměř nemožné, abyste s příspěvkem vyšli.
V mém případě jsem si mohla podat tři přihlášky, tedy jsem si z nabídky vybírala tři univerzity. Na výběr byly školy z mého institutu nebo z celé fakulty. S výběrem jsem strávila opravdu hodně času, a ne vždy bylo lehké najít potřebné informace. U mě nakonec vyhrála praktičnost a jistota, že vím, na jakou školu se hlásím. Většina univerzit měla velmi chaoticky uspořádané internetové stránky, i proto jsem dala na dobrý dojem a snadnou dostupnost informací. Volba padla na Cardiff (Velká Británie), Jyväskylu (Finsko) a Madrid (Španělsko). Ke každé přihlášce, které jsem očíslovala podle priority, jsem napsala motivační dopis, životopis a na závěr jsem absolvovala osobní pohovor. Prioritou pro mě byl Cardiff, nakonec jsem se ale dostala na v pořadí mou druhou školu, a tou byla finská University of Jyväskyla.
Článek pokračuje na další stránce…
