O muzeu skla se mluvilo už před pár lety. V budově bývalé Živnostenské banky na rohu ulic Na Příkopě a Nekazanka mělo vzniknout ZIBA Muzeum současného skla, z projektu však nakonec sešlo. V polovině letošního roku vzniklo Museum skla Portheimka díky Nadaci Jana a Medy Mládkových, která provozuje také Museum Kampa.

Meda Mládková (rozená Marie Sokolová) je historičkou umění, také jeho sběratelkou a zakladatelkou Nadace i Musea Kampa. Druhou světovou válku strávila v zahraničí a po nástupu komunistů k moci se odmítla vrátit. Prožila část života ve Švýcarsku, Francii a USA, kde se stýkala nejen s českými osobnostmi uměleckého oboru (například František Kupka, Ferdinand Peroutka a mnozí další).

Její manžel Jan Mládek se stal po roce 1945 jedním z prvních guvernérů Mezinárodního měnového fondu. Oba byli vášnivými sběrateli umění. Jan Mládek zemřel těsně před revolucí v roce 1989, a tak se již sama Meda Mládková, v souladu s přáním svého muže, rozhodla věnovat většinu sbírky městu Praze a rekonstruovat pro ni budovu Sovových mlýnů. Sen Medy a Jana Mládkových o rozvíjení kultury a historického dědictví se splnil v podobě Musea Kampa, které založila roku 1999.

Tím však její příběh nekončí a Nadace Jana a Medy Mládkových se opět zapisuje do dějin českého umění. Letos díky její podpoře mohlo vzniknout Museum skla Portheimka, kde řada vystavených prací pochází právě z původní sbírky Jana a Medy Mládkových. Další část zapůjčilo či věnovalo Uměleckoprůmyslové museum a soukromí vlastníci exponátů či sami umělci.

Jiří Harcuba (ČR, 1928-2013): Ludwig van Beethoven, T. G. Masaryk, Platón, J. A. Komenský; 2004, ručně na huti tvarované (lité), broušené, ryté sklo, Uměleckoprůmyslové museum

Exponáty stálé výstavy představují průřez českého sklářství od 60. let 20. století do současnosti, díla jsou vystavena v šesti místnostech. Nejefektivněji působí Hostina Miluše Roubíčkové, ohromí Saturazione Jitky Havlíčkové.

Miluše Roubíčková (ČR, 1922-2015): Hostina; 60.-80. léta, foukané, ručně na huti tvarované sklo, majetek autorčin rodiny

Mezi další práce patří i vázy Bořka Šípka či křišťálový lustr z Preciosy. Místnost nazvaná Kabinet je z velké části věnována zahraničním umělcům, i zde najdete ale česká jména. Komu by chybělo jméno v českém sklářství nejvýznamnější, tedy Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové, nemusí se bát. Samozřejmě i jejich práce je zde zastoupena.

Bořek Šípek (ČR, 1949-2016): Váza Trefný; 1993, foukaná, ručně na huti tvarované sklo, majetek Šípek Team, s. r. o.

A to nejen ve stálé expozici, ale současně i v dočasné výstavě umělkyně Karen LaMonte s názvem Oděná světlem, kterou můžete zhlédnout až do 4. listopadu. Karen LaMonte byla již během studií fascinována tělem a rolí žen ve světě, což ji přivedlo na myšlenku tvorby šatů z křišťálového skla v životní velikosti.

Karen LaMonte: Nocturne

Díky stipendiu studovala v Praze a pravděpodobně zde si osvojila i techniku tavení skla ve formě, kterou rozvinula a světově proslavila právě umělecká dvojice Brychtová-Libenský. Bohatě řasené a do detailu vyvedené skleněné šaty jsou jádrem výstavy Oděná ve skle, kromě nich však můžete spatřit i japonská kimona z keramiky, bronzu, litiny a skla nebo sérii skleněných zrcadel s fotografickými odrazy tváří.

Karen LaMonte: Odoriko (2011, keramika) a Dětské kimono (2012, tavené sklo)

Dočasná výstava se nachází v jediné místnosti a není příliš rozsáhlá, doporučujeme proto určitě spojit i se stálou expozicí pro větší zážitek ze sklářského umění, které je v Česku na světové úrovni.

 

Museum skla Portheimka