Ve dnech od 15. do 21. dubna 2019 se konal již šestý ročník mezinárodní designérské přehlídky Prague Design Week. V prostorách historické budovy na náměstí Republiky se tak návštěvníci mohli setkat s tvorbou více než 60 designérů. Ať už se jednalo o masivní dřevěný nábytek, nebo naopak minimalistické šperky, festival ve vás zanechal nezapomenutelný dojem krásy a estetična.
Ve dvou patrech jste postupně procházeli místnostmi a nechali se naplňovat originalitou a inspirací, dýchající na vás ze všech stran. Každý z vystavovatelů vedle svých výrobků a nových kolekcí také vysvětlil, jak celé dílo vznikalo, což člověku umožnilo proniknout do zákulisí designérského světa a stát se alespoň na moment součástí procesu a pochopit samotnou duši výrobku. Je to také jedna z hlavních věcí, která Prague Design Week odlišuje od ostatních akcí se stejným zaměřením.
Hned při vstupu veškerou mou pozornost získala Jana Hejdová a její instalace GYPSI BLOOM, do které zakomponovala něco ze své nové kolekce mís i závěsných a stolních svítidel z probarvované stolní hmoty.
Viděli jste mohli také rozličné druhy designového nábytku, ze kterého vybrat si třeba jen jeden kus považuji za nadlidský výkon. Za zmínku však rozhodně stojí ‚designové věci snů‘ od 53 Design (Jiří Pešek, kterého návštěvníci mohli za stolem vidět přímo při práci) a EnjoyTimber.com s nábytkem, který má svůj příběh.
Následující pokoj musel zákonitě rozzářit každou ženu. Festival totiž nebyl pouze o nábytku a bytových doplňcích, ale svou práci představilo i nespočet šperkařů. Prstýnky od Ela Chroust Jewellery, u kterých jsem se v duchu modlila, aby už nikdy nešly sundat a byla bych nucena si je odnést domů, abstraktní brože Wavelet od Jakuba Líbala, které i ten nejjednodušší outfit v sekundě vylepšili.
Také NOMIO představilo svou novou kolekci ‚můžeš si přát‘, netradiční prsteny inspirované Japonskem, se kterým budete mít svá přání vždy u sebe. V neposlední řadě také minimalismus v provedení Antonie Lechér.
Důkazem, že je u designérů oblíbené dřevo a beton jsou i SomeTies. Dřevění motýlci nyní už i z odlehčeného betonu pro pány i dámy. Co se dále módních doplňků týče, Leathery představilo kůži tak, jak ji neznáte. Dva mladí designéři promítli svou inspiraci absolutním minimalismem s důrazem na geometrické linie do tašek a obalů, a to dokonalým způsobem.
Své zastoupení měla samozřejmě i móda. Studenti Vyšší odborné školy oděvního návrhářství v Praze připravili pod vedením Evy Vontové celou kolekci modelů, přičemž se soustředili na kontrastní hranici mezi extravagancí a její civilnější podobou. A samozřejmě nesmím zapomenout zmínit Marko.in a jejich snad na tisíc různých způsobů využitelný kabát.
Zastoupeno bylo i umění samotné. The Art Of Meka se věnuje malbě na hrubo, což v praxi znamená nanášení husté vrstvy barvy na plátno pomocí špachtle. Meka je zkrátka výborná stejně jako její barevný, čistý styl.
Součástí Prague Design Weeku je i doprovodný program konající se tradičně v podobě každodenních workshopů, přednášek samotných designérů a promítání videí. Letošní třešničkou na pomyslném dortu bylo navíc zpřístupnění vyhlídky v šestém patře s výhledem na Prahu.
Čeho si však vážím nejvíce, byli vystavovatelé, kteří vás okamžitě nezahrnuli spoustou otázek a nevyvolali ve vás ten nepříjemný pocit, se kterým odcházíte téměř z každého obchodu. Naopak vám dali prostor v klidu si jejich práci prohlédnout, a pokud jste měli jakékoli otázky, velice ochotně a s jiskřičkou v oku vám zodpověděli vše do nejmenšího detailu. Díky tomu jste mohli festival absolvovat spokojeně, naplněni inspirací a okouzleni talentem umělců. A já vám jen doporučuji nenechat si ujít příští ročník!
