Divadelní recenze

Letošní ročník Letní Letné odstartoval 18. srpna a je v plném proudu. Hlavní účinkující, s nimiž se můžete setkat po dobu celých tří týdnů, představili své show a už tak vím, na co bych se nejraději vydala znovu a co si napodruhé nechám ujít.

Pokud chceme strávit příjemný letní kulturní večer, opájet se vlahým vánkem s dekami a láhví vína v ruce a přitom sledovat film či představení, jednou z možností je zavítat do Meetfactory, prostoru pro živé umění.

V prostorách Jatek78 se konala tři unikátní představení projektu Analog / Finale. Soubor (dá-li se to tak nazývat) Analog založili v roce 2013 akrobaté Ethan Law, původem Američan spolupracující nyní s Cirkem La Putyka, a Švýcar Florian Zumkehr.

Otáčivé hlediště v Českém Krumlově vzbuzuje u mnohých ambivalentní reakce. Ačkoli se jedná o unikát, mnohým vadí jeho údajná ohyzdnost, která není kompatibilní s okolní krásou přírody.

Již čtyři staletí uplynula od smrti významného alžbětinského dramatika a jeho hry stále patří mezi nejoblíbenější inscenované kousky. Shakespeara se nebojí velká divadla ani malé alternativní soubory.

Vzkříšení – Dramatizace povídek neznámého autora. Stačila by vám tato informace sama o sobě, aby vás přesvědčila k návštěvě divadla? Ne? A co když je zapsána pod hlavičkou Dejvického divadla?

Hra Divadla Na zábradlí nazvaná Požitkáři si bere za hlavní téma ve společnosti stále tabuizované a kolem jednoho slova buduje osudy devíti bezejmenných postav, které se střetávají na náhodném místě a proplétají se právě skrze smrt.

Poslední premiérou sezony se v Národním divadle stala adaptace jedné z komedií Williama Shakespeara Sen noci svatojánské, zde nazvanou Sen noci čarovné.

S přicházejícím koncem června, a tedy i s koncem divadelní sezony, přichází také vlna posledních premiér. Nejinak tomu bylo i v divadle Na zábradlí, které uvedlo dramatizaci Gončarova Oblomova v režii Jana Friče.

Nenaplněná láska a zmařené přátelství. Zbytečný člověk (tak oblíbený ruský námět) a cynik s pokřiveným pohledem na svět. Evžen Oněgin je hrdinou stejnojmenného Puškinova románu. Tento klenot ruského romantismu, se dočkal své další dramatizace, tentokrát v pražském divadle ABC.

Jednou z posledních premiér této sezóny byla inscenace Experiment myší ráj na Nové scéně Národního divadla. Režie se ujal Jiří Havelka, který zkoumá možnosti přesahu divadla do reálného života a oslovení diváků divadelní situací v nedivadelním prostředí. Stejně tak Experiment není klasickou divadelní formou a je otázkou, jak se s tím diváci popasují, zda ustojí účast na konferenci a co si z toho všeho nakonec odnesou?

Aeneas zvedá plachty a Enkidu už není mezi živými. Nastal čas na pořádnou paniku a tragédii. Brněnské Národní divadlo pokračuje v kombinování žánrů a servíruje divákům dva příběhy z dávných dob. Tentokrát na jevišti uvádí oratorium Bohuslava Martinů Epos o Gilgamešovi, následovaný operou Henryho Purcella Dido a Aeneas. Po uvedení únavné Carmen získává Janáčkovo divadlo zase vítr do plachet.