Jmenuji se Ašer Lev: Jdi si za svým a svého dosáhneš
Milé překvapení čekalo diváky činoherního souboru Moravského divadla Olomouci ve hře Jmenuji se Ašer Lev.
Betonová zahrada aneb Lidská destrukce
Švandovo divadlo opět nezklamalo, co se týče otevřenosti a odvázanosti herců! Tentokrát jsme svědky adaptace novely Betonová zahrada od britského spisovatele Iana McEwana, ve které můžeme sledovat příběh čtyř sourozenců a jejich pomalou, ale jistou destrukci. Dramatizace se ujala jedna z nejvýraznějších osobností české prózy po roce 2000 - Petra Hůlová.
Vinohrady zinscenovaly Preissovou klasicky… a dobře!
Pražské Divadlo na Vinohradech uvedlo v září minulého roku nejslavnější hru Gabriely Preissové Její pastorkyňa. Příběh o lásce, zradě, zpytování svědomí a následném přiznání před rozzuřeným vesnickým davem.
Po stopách něžného muže až do olomoucké Tramtarie
„Víš, ty jsi vážně skvělá holka! Ale myslím, že si zasloužíš někoho lepšího…“ Ohraná fráze, kterou bohužel alespoň jednou v životě slyšela či uslyší každá žena. Co ale pak? Opravdu se někde ve světě schovává „ten pravý“?
La Cenerentola – Popelčin příběh, jak jej neznáte
Popelku, jak ji napsal Gioachino Rossini spolu s Jacopem Ferrettim, možná neznáte. Všem se nám jako první vybaví spíše romantičtější verze Popelky, kterou trápí její macecha a zlé sestry. I přes tyto ústrky se díky víle kmotřičce dostane na ples, zamiluje se do ní princ a všechno zrůžoví.
Požitkáři: Smrt je mé téma, protože mé téma je život
Hra Divadla Na zábradlí nazvaná Požitkáři si bere za hlavní téma ve společnosti stále tabuizované a kolem jednoho slova buduje osudy devíti bezejmenných postav, které se střetávají na náhodném místě a proplétají se právě skrze smrt.
Úklady a láska ve Švandově divadle: loutkohra v rukou mocných
Hra německého dramatika Friedricha Schillera Úklady a láska vznikla v roce 1784, kdy mu bylo pouhých 25 let.
Kyjem po kebuli aneb Zpráva o… O čem vlastně?
Autorská inscenace Kyjem po kebuli je o osobnosti Augustina Strobacha, o zlých kolonizátorech, o zlých amerických vojácích a o zlém Bohu, který nejspíš není, protože jak jinak by lidé mohli krást a vydělávat si nepoctivě?
Krev není voda. Bratři Karamazovi v Hradci Králové
Klicperovo divadlo začátkem roku opět uvítalo režisérské duo SKUTR (Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský), které s herci nazkoušelo další ruskou klasiku, Dostojevského Bratry Karamazovy. Režiséři se obklopili svými již tradičními spolupracovníky, a tak inscenace nese jejich naprosto zřetelný rukopis.
„Sereš mě. Ale mám tě ráda,“ zní v novém projektu Cirku La Putyka
A zní to více než trefně. Nový projekt Rosti Nováka mladšího nese totiž název Family. Výše uvedená věta je vyjádřením typického pocitu, který má sem tam každý z nás vůči své rodině. I když nás občas sere, máme ji rádi a nedáme na ni dopustit. Totéž se snaží demonstrovat i Rosťa Novák ve Family.
Čapku, táhni! Aneb jak vypadala poslední léta našeho spisovatele s velkým S?
Nenajde se asi nikdo, kdo by neznal jméno Karel Čapek či kdo by nečetl alespoň jedno z nepřeberného množství jeho děl, jako je R.U.R., Bílá nemoc, Válka s mloky či oblíbená dětská kniha Dášeňka čili život štěněte.
Lucerna v Dlouhé: Pohádkové drama o hrdém mlynáři
Lucerna je nejznámější divadelní hrou Aloise Jiráska, jež měla roku 1905 premiéru v Národním divadle. I přes svou zdánlivou jednoduchost se jedná o nejhranější původní českou hru. Uvedlo ji Divadlo Na Fidlovačce, Slovácké divadlo v Uherském Hradišti nebo Národní divadlo a mnohá další profesionální i amatérská, divadla.















