Činohra brněnského Národního divadla tentokrát nabídla hru Vlastenci – téma nadmíru aktuální. Cesta k moci Vladimíra Putina je chtě nechtě tématem, které se nás týká víc, než se nám líbí. A nejsme v tom sami. Námětu se chopil současný britský dramatik a scenárista Peter Morgan. Ten ve své tvorbě často zpracovává témata z historie nebo z politického prostředí. Mimo jiné napsal scénář ke známým filmům Královna i Bohemian Rhapsody. Proslulost mu ovšem získal hlavně seriál Koruna. 

Při psaní Vlastenců stál ovšem Morgan před úkolem, jak přiblížit západnímu divákovi děje, mnohdy chaotické, v Rusku v době po pádu komunismu. Šikovně zpřehlednil situaci tím, že proti budoucímu prezidentovi postavil jako nejvýraznějšího zástupce z řad ruských oligarchů magnáta Borise Berezovského. Zprvu je tu hlavní figurou vlastně on. Sledujeme nejdřív vzestup nadaného matematika Berezovského, kterému jeho ctižádost, podnikavost, nedostatek skrupulí a divoké poměry v zemi na začátku devadesátých let umožní stát se jedním z nejmocnějších Rusů. Jako kingmaker ovšem zcela chybně vyhodnotí osobnost středního úřednického kádra a bývalého kágébáka Putina. Místo lehce ovladatelného nýmanda posadí do sedla všehoschopného tyrana.

Viktor Kuzník se evidentně pečlivě věnoval studiu Putinova pohybového rejstříku a způsobu jeho vystupování. Ve svém hereckém projevu je podobně zdrženlivě chladný a ve výrazu tváře bezvýrazný jako jeho reálná předloha. Kuzník modeluje postavu bez jakékoliv přehnané nadsázky, ale se silným smyslem pro mrazivou autenticitu. Berezovskij v podání Tomáše Šulaje je jeho protikladem. Temperamentním mafiánem z nejvyšších pater, který si s gustem užívá života. Odlišné povahy obou protihráčů funkčně vytváří dramatické napětí.

I ostatní herecké výkony jsou na vysoké úrovni. Tomáš David pojal roli Putinovy oběti agenta Litviněnka jako zásadového policajta. Ztvárňuje postavu rovněž velmi uměřeně a koncentrovaně. Naproti tomu Roman Nevěčný jako bodrý, věčně opilý Putinův předchůdce Jelcin, využívá při jeho charakteristice karikaturu, nicméně v tomto případě zřejmě nejde o zas tak velkou nadsázku. Postavou z jiného světa je profesor Perelman, Berezovského učitel matematiky, v podání Bedřicha Výtiska. Je tím, čím se jeho žák nikdy nestal. Skromným vědcem, který si žije svůj nenápadný život. Navíc dokáže ze svého nadhledu o Rusku leccos pronikavého, někdy až děsivého, říct. Tuto filozofickou rovinu dokázal Výtisk vystihnout velmi přesvědčivě.

Scéna Petra Vítka účinně vytváří prostorovou hloubku pomocí dominantní chladné modré barvy. Rekvizity se využívají střídmě, takže dávají vyniknout čistému prostoru navozujícímu dojem všudypřítomné dálky. Tento efekt přinejmenším spoluvytvářel nápaditý světelný design Karla Šimka. Kostýmy Vladimíry Fomínové se vyznačují lehkou, hravou expresivitou. Je to patrné zejména v mohutných pokrývkách hlavy, které často postavy charakterizují. Rovněž hudba zvyšovala autenticitu použitím písní Vladimíra Vysockého ale i současnějších ruských nahrávek. Výrazným prvkem, který diváka v případě potřeby přenesl do mediálního prostředí (jedním z motivů je získání kontroly nad celostátní televizí) bylo i živé snímaní tváří herců a jejich promítání přímo na jeviště.

Za zmínku také rozhodně stojí fundované statě k problémům ruské politiky a společnosti vůbec v programu k představení z pera dramaturga Víta Kořínka. Ten ostatně prokázal, že má k tomuto tématu hodně co říct už v loňské sezóně při příležitosti inscenace Gogolovy Ženitby. 

DIVADLO: VLASTENCI

Autor: Peter Morgan
Režie: Jakub Šmíd
Dramaturgie: Vít Kořínek 
Scéna: Petr Vítek
Kostýmy: Vladimíra Fomínová
Hudba: David Hlaváč
Hrají: Tomáš Šulaj, Viktor Kuzník, Tomáš David, Pavel Čeněk Vaculík, Bedřich Výtisk, Anna Čonková, Isabela Smečka, Roman Nevěčný, Petra Lorenc, Petr Bláha, Vojtěch Blahuta, Michal Bumbálek
Premiéra: 10.1.2025
@ Národní divadlo Brno, Mahenovo divadlo

PŘEHLED RECENZE
Režie/Dramaturgie
10
Zpracování
9
Výprava
10
Herecké výkony
10
vlastenci-cesta-vladimira-vladimirovice-k-mociInscenaci se povedlo na příběhu vztahu a později zápasu Putina a oligarchy Berezovského přehledně a působivě popsat, jak se dostal k moci současný ruský prezident. Události, často dramatické nebo přímo tragické, jsou podány velmi věcně a zároveň s invencí. Výborné herecké výkony doplňuje nápaditě řešená scéna, která střízlivými prostředky navozuje dojem všudypřítomné mrazivé dálky a prázdnoty. Jde o hru, která je mimořádná aktuálním námětem i zpracováním.