Od poloviny února do 26. května 2019 můžete na pražském Výstavišti navštívit výstavu Pixar: 30 let animace. Což je celkem matoucí název, vzhledem k tomu, že začátky Pixaru se datují až do roku 1974. A také vzhledem k tomu, že výstava nabízí hlavně retrospektivní průřez pixarovskými celovečerními filmy, kdy prvním bylo Toy Story z roku 1995. Kde se tedy vzala ta třicítka? Pojďme se na historii slavného animačního studia, které neztratilo svou tvář ani po akvizici společností Disney, podívat podrobněji.
Absolutní začátky studia Pixar, kdy ještě ani zdaleka nebylo Pixarem, lze vystopovat do roku 1974. Tehdy Alexander Shure založil animační společnost Computer Graphics Lab. Edwin Catmull, Malcolm Blanchard, Alvy Ray Smith a David DiFrancesco byli prvními, s nimiž sdílel své ambice vytvořit počítačem animovaný film. Celá skupina si však velmi záhy uvědomila, že ke své práci potřebuje skutečné filmové studio. Shodou okolností se v té době Alvy Ray Smith sešel s Francisem Fordem Coppolou a Georgem Lucasem a notovali si v představách o budoucnosti digitálního filmu.
První krůčky v Lucasfilm
George Lucas skupince počítačových vědců následně nabídl práci ve svém studiu Lucasfilm. Všichni tak postupně dali v Computer Graphics Lab výpověď a aby Shure nepojal podezření, našli si dočasně jinou práci. Roku 1979 se opět všichni setkali pod Catmullovým vedením v The Graphics Group v Lucasfilm. Zde společně vyvinuli předchůdce programu RenderMan (který měnil trojrozměrné scény a digitální fotorealistické obrazy) a řadu dalších animačních nástrojů, díky nimž se stali průkopníky animovaného filmu.
The Graphics Group, která po čase už čítala 40 zaměstnanců, se podílela na Lucasových Star Wars, k nimž vytvořila některé speciální efekty. V roce 1983 však došlo k poklesu výnosu z filmů a budoucnost v Lucasfilm se jevila nepříznivě. Hrozilo, že George Lucas The Graphics Group rozpustí, což by zmařilo dosavadní vývoj směřující k animovanému filmu. Skupina se proto rozhodla zariskovat – nejlepším řešením, jak udržet celý tým i nadále pohromadě a pokračovat v započaté práci, bylo vytvořit nezávislou společnost. V té době se ke stávajícímu týmu přidal i John Lasseter.
V roce 1986 tak vznikla samostatná společnost Pixar (s Edwinem Catmullem coby prezidentem a Alvym Ray Smithem jako viceprezidentem), jejímž hlavním obchodním artiklem byl hardware Pixar Image Computer. Díky němu mohla společnost profitovat, zatímco vyvíjela animační programy. Bylo však ještě nutné se vykoupit z Lucasfilm, Pixar proto hledal svého prvního investora. Zájem projevil Steve Jobs, Georgi Lucasovi se však jeho nabídka zdála směšně nízká. Nakonec ji ovšem přijal, když zjistil, že lepšího investora nesežene. Catmull a Smith totiž mezitím oslovili dalších 45 potenciálních investorů – a všude byli odmítnuti. Steve Jobs tak zaplatil pět milionů dolarů za The Graphics Group a veškerá technologická práva, dalších pět pak vložil jako počáteční investici do Pixaru a nastoupil na palubu jako předseda správní rady.
První (ne)úspěchy
Už v roce 1985, ještě jako součást Lucasfilm, uzavřel Pixar smlouvu s japonským vydavatelem Shogakukan. Měli vytvořil počítačem animovaný film Monkey podle legendy o Opičím králi. Na projektu Pixar pokračoval i po svém osamostatnění se, ale nakonec se ukázalo, že ačkoli Pixar potřebnou technologii měl, počítače nebyly dost silné a celkový rozpočet pro vytvoření filmu by byl příliš vysoký. Společnost se proto rozhodla ještě pár let počkat a prozatím se soustředit na hardware.
Tou dobou se o Pixar Image Computer začala zajímat i společnost Disney. Nejenže hardware nakonec opravdu koupila, ale použila k tomu i software napsaný Pixarem, aby tak zjednodušila proces svých 2D animací. Tento nákup, zdánlivě bezvýznamná událost, je počátkem celého vztahu, který se mezi společnostmi Disney a Pixar rozvinul. Ale nepředbíhejme.
Než se totiž Pixaru – díky Disneymu – začalo blýskat na lepší časy, čekalo společnost pár nepříjemných chvil. Steve Jobs postupně do Pixaru investoval 50 milionů dolarů, za něž stejně postupně získával vyšší podíl ve společnosti, až se stal většinovým vlastníkem. Zároveň došlo k několika změnám. Tým pod vedením Johna Lessetera se začal věnovat animovaným reklamám pro externí společnosti, což se stalo novým zdrojem příjmů. V dubnu 1990 prodal Pixar svou hardwarovou divizi (i se zaměstnanci) společnosti Vicom Systems a v roce 1991 došlo k propuštění dalších 30 zaměstnanců. Ze stovky zaměstnanců, na kterou se Pixar rozrostl, jich tak zbylo opět nějakých 40. Přes veškerá tato opatření nevykazoval Pixar žádný zisk, naopak byl spíše ve ztrátě, a Jobs častokrát hovořil o tom, že Pixar prodá. Nikdy jej však ke koupi doopravdy nenabídl a v přelomovém roce 1995 se navíc rozhodl dát Pixaru ještě jednu šanci. Ale opět, nepředbíhejme.
Díky, Disney
Počátek 90. let se nesl ve znamení rozvíjejícího se vztahu Pixaru a Disney, který vyústil v podepsání smlouvy ve výši 26 milionů dolarů na tři celovečerní filmy v roce 1991. Tím prvním byl Toy Story, který Disney uvedl do kin o Vánocích roku 1995 a který se okamžitě stal hitem. V důsledku tohoto úspěchu se Pixar rozhodl vybudovat nové studio v Kalifornii, které bylo otevřeno v roce 2000, a konečně se plně zaměřit na animované filmy.
Další fázi vztahu však pronásledovaly neshody. Toy Story 2 původně nemělo být uvedeno do kin, a tudíž nebylo součástí třífilmové dohody. Když se během výroby filmu rozhodnutí změnilo a Pixar požadoval, aby byl film započítán jako součást dohody, Disney odmítl. Pixar si proto začal stěžovat, že celá dohoda je pro něj dost nevýhodná (i když to tak úplně nebylo). Společnost Pixar byla zodpovědná za tvorbu a výrobu, zatímco Disney se zabýval marketingem a distribucí. Výrobní náklady i následné zisky byly rozděleny 50:50, ovšem Disney vlastnil všechna příběhová a pokračovací práva.
V roce 2004 proto došlo k nové dohodě – Pixar vlastnil práva k filmům a Disney měl právo být jejich přednostním distributorem. Pixar také nově hradil veškeré náklady na výrobu, Disney tak získal jen 10-15 % zisku coby distribuční poplatek. Pixar dále požadoval, aby do nové smlouvy byly zahrnuty i filmy The Incredibles (2004) a Cars (2006), jejichž výroba probíhala ještě podle staré smlouvy. To pro společnost Disney bylo nepřijatelné, ale Pixar ze svých podmínek neustoupil. Jednání se kvůli tomu protáhla na skoro celý rok a Jobs během té doby tvrdil, že si najde lepšího partnera, než je Disney. Ale stejně jako když tvrdil, že Pixar prodá, šlo i v tomto případě o plané řeči. K velké smůle společnosti Warner Bros, jež projevila zájem.
Navždy Pixar
V roce 2005 si tehdejší CEO Disney Robert Iger, když sledoval průvod během otevření Disneylandu v Hongkongu, uvědomil, že Disney ustrnul na místě. Že všechny postavy z poslední dekády vytvořil Pixar. A že takhle to dál nejde. Iger přesvědčil ostatní v Disney, že je na čase se znovu soustředit na animaci a navrhl akvizici společnosti Pixar. V dubnu 2006 ke koupi skutečně došlo, a to za 7,4 miliard dolarů.
Neznamenalo to však, že by Disney Pixar pohltil. Součástí dohody byly podmínky, které zajistily samostatnost studia Pixar i nadále. Jméno Pixar zůstalo zachováno (filmy vzniklé po fúzi nesou branding Disney•Pixar), stejně tak sídlo v Kalifornii. Catmull si udržel pozici prezidenta Pixar a zároveň se stal prezidentem animačních studií Walt Disney. John Lesseter, který se k Pixaru připojil poté, co jej z Disney propustili, nyní zastával pozici kreativního ředitele, a to jak v Pixaru, tak v Disney. Jen Jobsova pozice generálního ředitele byla zrušena, místo toho nastoupil do představenstva Disney.
Toto uspořádání je pro Pixar samozřejmě výhodné, ovšem takto velká míra autonomie znamenala i jisté problémy. Catmull a Lesseter důsledně trvali na zachování samostatné identity obou studií, bez ohledu na skutečnost společného vlastnictví a společného vrcholového managementu. Každé studio tak bylo výhradně zodpovědné za své vlastní projekty a nebylo dovoleno si navzájem vypomáhat. Tak například když měl Pixar potíže s Ratatouille (2007) a Disney s Boltem (2008), muselo si každé studio vyřešit své problémy samo, i když bylo jasné, že by si vzájemně mohli pomoci.
Filmy a výstavy
V průběhu své kariéry Pixar vytvořil 20 celovečerních snímků. Prvním bylo již zmíněné Toy Story (1995), tím nejnovějším jsou pak The Incredibles 2 (2018). Studio získalo za své filmy také řadu ocenění, mezi nimi pak 19 Oscarů, 8 Zlatých glóbů a 11 Grammy.
Během let 2014-2018 bylo oznámeno, že Pixar pracuje na dalších sedmi filmech, které budou mít premiéru mezi lety 2019 a 2022. Tituly jsou však známé jen u dvou z nich – Toy Story 4 a Onwards.
Historii studia také provází několik výstav. V roce 2006 oslavilo 20 let své existence výstavou Pixar: 21 years of animation. Highlitem této výstavy se stala zoetrope na motivy Toy Story. Další oslavnou výstavou byl Pixar: 25 years of animation a v roce 2016 řadu uzavřela zatím poslední výstava Pixar: 30 years of animation, která se po třech letech od svého vzniku konečně dostala i k nám do Česka. (Jen pro úplnost, v roce 2016 vznikly ještě dvě výstavy související s Pixarem, The Science Behind Pixar a The Design of Story).
Pixar: 30 years of animation je výstavou zaměřenou hlavně na celovečerní snímky studia Pixar. Krátkým filmům, které Pixar vytvářel v 80. a 90. letech, je věnována zanedbatelná část výstavy. Naopak velké zastoupení zde má Toy Story hned z několika důvodů. Samozřejmě se jedná o první pixarovský celovečerní film, který se stal v podstatě průkopníkem animovaného filmu. Navíc má další dva díly. Ale hlavně v Praze můžete vidět také zoetrope – rychle se točící zařízení, jež vytvoří iluzi animace. Na výstavě ale nechybí ani ostatní z doposud vzniklých filmů včetně oscarové Coco (2017).
Může se zdát, že výstava není ani tak o studiu a animaci samotné, jako o filmech, různých nákresech a 3D modelech postav a storyboardech jednotlivých scén. Ale jak říká jeden z pixarovských režisérů Lee Unkrich: „Naše filmy jsou technologicky pokročilé, avšak v samém jejich jádru se příběhy a postavy rodí z imaginace a tahů tužkou na papíře.“ A je pravda, že náčrty, skici a storyboardy jsou možná záživnější, protože jak ukazuje jedno z videí doprovázejících výstavu, animace jako taková je pak už čistá věda připomínající spíše technické výkresy plné rovnoběžek a křivek.
20 ZAJÍMAVOSTÍ O PIXARU ANEB VĚDĚLI JSTE, ŽE…
…lampička v logu Pixaru odkazuje na krátký film Luxo Jr. z roku 1986? Luxo Jr. je prvním snímkem samostatného Pixaru. Ale úplně prvním krátkým animovaným filmem je The Adventures of Adré and Wally B. z roku 1984.
…Woody z Toy Story původně nebyl kovbojem? Měl být břichomluveckou loutkou, ale tehdejší CEO Disney Michael Eisner namítal, že tyto loutky jsou příliš děsivé, proto došlo ke změně.
…než se tvůrci rozhodli pro Toy Story, byly ve hře i jiné názvy? Například Hand-me-down Hero, The Cowboy & The Spaceman, Plastic Buddies nebo Toys in the Hood.
…Heimlich z Bug’s Life není dabován profesionálním hercem? Animátor Pixaru Joe Ranft prokázal takový talent při práci s hlasem, že se dabování mohl ujmout sám.
…Wall-E a R2D2 mají stejný hlas? Na obou totiž pracoval stejný sound designer Ben Burtt. Pro Wall-Eho také vytvořil zdaleka největší rejstřík, zvuková knihovna čítá 2 400 zvuků.
…Toy Story 2 bylo málem ztraceno? Jeden z animátorů totiž omylem zadal počítači příkaz, který smazal 90 % celé práce. Naštěstí existovala kopie – měl ji Galyn Susman, který na filmu pracoval z domu.
…obliba filmu Finding Nemo ohrozila život mořských klaunů? Děti je chtěly jako domácí mazlíčky a rodiče jim chtěli vyhovět. Následný odchyt tak způsobil 75% pokles populace těchto rybek v oceánech.
…zločinec ve snímku UP je pojmenován podle skutečné osoby? Postava Charlese Muntze nese lehce pozměněné jméno Charlese Mintze, muže, který v roce 1928 společnosti Disney ukradl výrobní práva na postavu Oswald the Lucky Rabbit. Disney pak vymyslel Mickey Mouse, který popularitou Oswalda dalece předčil.
…se ve skoro všech filmech můžete potkat s označením A113? Jde o odkaz na animační místnost na California University Arts, kde studovala většina animátorů Pixaru. Animační tým kromě Lassetera a Catmulla totiž tvořili hlavně čerství absolventi. Většina animačních studií se v době rozkvětu nacházela v LA a zkušení animátoři nejevili zájem stěhovat své rodiny do Kalifornie. Pixar tak lovil talenty mezi studenty. Označení A113 pak najdete například i u Simpsonů.
…Billy Crystal odmítl nabízenou roli Buzze Rakeťáka? Následně toho litoval a prohlásil to za největší chybu své kariéry. John Lasseter mu dal novou šanci a nabídl mu roli Mika Wazovského v Monsters, Inc. Billy okamžitě souhlasil.
…Barbie měla být jednou z hlavních postav Toy Story? A Woody se do ní měl zamilovat. A měla zachránit celou skupinu na konci filmu. A… Mattel to odmítl, protože nevěřil, že snímek bude úspěšný. Teprve když se film stal hitem, milostivě dovolili, aby se Barbie objevila v pokračováních.
…v Cars 2 můžete sledovat Takešiho hrad? Hlavní hrdinové během letu do Tokia sledují tuto soutěž na obrazovkách. Samozřejmě se jedná o upravenou verzi s auty.
…kvůli Ratatouille se tvůrci učili vařit? Nejenže absolvovali kurzy vaření, aby pronikli do tajů francouzské kuchyně, ale také navštívili samotnou Paříž. A pořídili tam 4 500 snímků, které jim pomohly tuto metropoli přenést do animovaného filmu. Mimochodem, ve snímku se vyskytuje 270 jídel, která musela být digitalizována. Vše proto bylo třeba uvařit ve skutečné kuchyni. A sníst.
…do jedné vteřiny se vejde 24 obrázků? 1 minuta a 36 vteřin snímku Luxo Jr. pak pojme 2 304 obrázků. Pro ještě lepší představu si uveďme, že během produkce snímku UP animátoři tvořili za týden průměrně čtyřsekundové okno animace.
…The Hidden City Café z Monsters, Inc. je skutečné místo? Právě v této kavárně hlavní kreativci Pixaru vymysleli příběhy jako A Bug’s Life, Monsters, Inc., Finding Nemo nebo Wall-E.
…postavu holčičky Boo skutečně namluvilo dítě? Dvouletá Mary však nedokázala zůstat příliš dlouho v klidu, aby natočila své sekvence. Zatímco pobíhala po studiu, tým nahrávacího studia pobíhal za ní s mikrofonem a nahrával její smích a výskání.
…Cars jsou nejúspěšnějším filmem Pixaru? Jen z prodeje merchandisingu vydělalo studio 10 miliard dolarů. Naopak Cars 2 se stalo nejhůře hodnoceným filmem Pixaru.
…Toy Story mělo dost mizerný rozpočet? Na to, že se jednalo o první celovečerní film, který byl kompletně vytvořen pomocí CGI (Computer-generated imagery), činil produkční rozpočet pouze 30 milionů dolarů. Pro srovnání, šlo o méně než polovinu rozpočtu na Disneyho Lvího krále (1994), který činil 79,3 milionů dolarů.
…A Bug’s Life a Antz neměli premiéru ve stejnou dobu náhodou? Antz studia Dreamwork měli premiéru pouhý měsíc před A Bug’s Life, přestože na něm Pixar pracoval déle. Ředitel Dreamworks prý Pixaru nabídl, že Antz zruší, když posunou svou premiéru, která kolidovala s Prince of Egypt, prvním animovaným snímkem studia Dreamworks. Pixar odmítl.
…rybku Dory ve Finding Nemo měla namluvit Megan Mullally? Tvůrcům se líbil její hlas, který propůjčila Karen Walkerové v sitcomu Will & Grace. Megan se ale nelíbilo, že by hlas, který použila v tomto seriálu, měla použít i někde jinde, takže z dohody sešlo a do role byla obsazena Ellen DeGeneres.
