Křehká dívka prostě do hotelové kuchyně nepatří. Alespoň ne jako šéfkuchařka. Nahoře totiž fouká a kromě talentu na vaření jsou tady potřeba také pořádně ostré lokty. Varia je tak trochu ještě naivní dítě, ale nakonec se jí pevnou půdu pod nohama podaří najít. Ukrajinský film Recept na štěstí režiséra Oleksandra Berezaně je letní romantický a pohádkový příběh. Sice nijak originální, ale zase mile bezprostřední. Ideální tip na letní rande!
Malá zapadlá vesnice nedaleko Lvova snům příliš nepřeje. Do Evropy je to doslova co by kamenem dohodil, ale tady, daleko od velkých měst, si život plyne v poklidu dál. Mladičká Varia ale sny má, v kuchyni se umí otáčet. Do světa velké gastronomie nakoukla na kurzech právě ve Lvově, a navíc je velkou fanynkou ukrajinské verze Masterchefa. Moc by tam jednou chtěla být, možná spíše jako porotkyně než jako soutěžící. Protože pro ni je jídlo symfonií a šéfkuchař dirigentem. Jenže jaká je pravděpodobnost jít na řidiče kamionu kdesi na venkově s pošírovaným vejcem?
Cesta za štěstím začíná malým podvůdcem
Všichni ji od jejího snu zrazují, matka mi ji nejraději provdala, už jen aby se dočkala vnoučat. A hlavně, aby dcera přestala mít tak hloupé nálady. Tvořit může tak maximálně při vaření večeře manželovi. Naštěstí Varia se nevzdává tak lehko a pochopí, že pokud se svému snu chce přiblížit, pak musí vyrazit do města. Má v kapse pár stovek dolarů, jenže brzy zjistí, že život ve městě má velkou spoustu nástrah. Veškeré její peníze padnou na pronájem malé, špinavé špeluňky, kde se rozsvěcí odšroubováním žárovky a kohoutek v koupelně se nesmí používat. Když na to jednou v rozrušení zapomene, seznámí se se sousedem Tarasem, který se živí IT a šetří na cestu kolem světa. Jejich první setkání není úplně příjemné, ale oba cítí, že není poslední.
„Budeš si muset rychle najít práci,“ odpoví suše Variina nová bytná, když jí sebere poslední peníze. Jenže v kuchyních luxusních restaurací není místo pro nezkušenou dívku, která má za sebou jen vaření v bistru u silnice uprostřed ničeho. Přes všechnu hrůzu má ale Variin nový byt jednu nesmírnou přednost. Zůstala v něm totiž První ukrajinská všeobecná praktická kuchyně z roku 1929, kterou napsala před lety Olga Franková. Není to jen sbírka receptů, ale i množství životní filozofie. A mladá kuchařka záhy zjistí, že je to pro ni množná víc než Bible. Rozhodne se vše nevzdat a bojovat, stačí k tomu takový malý podvůdek v životopise, a pak nezdolné odhodlání. To jí pomůže přesvědčit obávaného šéfkuchaře Mikolaje, aby jí dal šanci ve své kuchyni. Vyhráno ale rozhodně nemá.
Nečekaně milý závan svobody
Pokud něco z ukrajinské filmové produkce vídáme poslední dva roky, obvykle jsou to velmi drsné dokumenty popisující zvěrstva barbarských hord z východu, vraždících už dva roky na území suverénní Ukrajiny. Film Recept na štěstí je trochu jiný, dokončen byl totiž těsně před invazí rusských fašistů a bohužel, jeden z herců již obranu své země zaplatil životem. Paradoxní je, že v originále se snímek jmenuje Chuť svobody. Moderní život v ukrajinském Lvově je v ostrém kontrastu s primitivismem zlodějů automatických praček a záchodových mís, kterých se v jejich domovině nedostává. Snímek režiséra Oleksandra Berezaně jen zdůrazňuje, jak moc blízko k sobě s ukrajinským národem máme!
Pokud jste viděli Lásku na curry, Pretty Woman a Marry Poppins, asi vás ve snímku Recept na štěstí jen těžko něco překvapí. Vlastně celkem banální příběh o naivní mladé dívce, která jde za svým snem, aby si nakonec uvědomila, že štěstí je ještě trochu jinde. Takhle to vypadá trochu jako nuda. Nutno ale dodat, že je tu několik velmi zajímavých linek, které filmu dodávají na zajímavosti. Jednou z nich je vzájemná chemie mezi krásnou Irynou Kudašovou v roli Varii a Tarasem v podání Kosťantyna Temljaka. Jejich oťukávání, prvotní naschvály a podané ruce, hledání cesty jednoho k druhému, to vše působí velmi přirozeně a dodává snímku docela zajímavé jiskření. A pak je tu ještě skvěle zahraná postava Olgy Frankové (Irma Vitovská). Ta se Varie zjevuje ve snech a opravdu ze všeho nejvíc připomíná Marry Poppins. Jenže do Receptu na štěstí s ní vstupuje nádech dvacátých let minulého století, doby, kdy ženy jako Franková bojovaly o své místo ve společnosti, a přesto si uchovávaly obrovskou nonšalanci, nadhled a milý přístup.
To je vlastně ten největší důvod, proč na Recept na štěstí vyrazit. Je to závan něčeho milého, příjemného a svým způsobem krásného (o opravdu krásné Kudašové nemluvě). Je to vlastně tak trochu pohádka pro dospělé, naivní, místy plochá, ale nikoli hloupá. Myslím, že pokud budete váhat, nač vyrazit na první rande během letošního jara či léta, bude tohle celkem sázka na jistotu.
FILM: RECEPT NA ŠTĚSTÍ
Režie: Oleksandr Berezaň
Scénář: Olena Morentsova Šulyk, Oleksandra Vitiazijeva
Střih: Jurij Čaškovskij
Kamera: Jevgenij Usanov
Zvuk: Adriano Di Lorenzo
Hudba: Nadja Odesuková
Účinkují: Iryna Kudašová, Irma Vitovská, Tetjana Malková, Tomasz Sobczak, Pavlo Li, Rimma Zubina, Kosťantyn Temljak
www.donartfilm.com