Divadelní recenze

Co se stane, když se žena nudí? A co se stane, když se žena nudí, a tak si čte romány plné lásek na první pohled a idylických životů? Stane se z ní paní Bovaryová.

Čechovovy hry mají plno charakteristických rysů. Jeho postavy jsou znuděné životem, který vedou, a představují si, že je čeká lepší a zábavnější. Jeho hry nejsou obrazem vnějšího děje, ale vnitřního rozpoložení postav. Ty vzpomínají na minulost, upínají se k budoucnosti a nesnesou pomyšlení na trýznivou přítomnost...

Autorský projekt Lindy Duškové čerpá inspiraci z postavy Sandmana, který se objevuje v literatuře napříč několika autory – řeč je například o Neilu Gainmanovi, jehož Sandman vydal na celou, několikadílnou komiksovou sérii.

Cirque du Soleil je jednou z nejlepších, ba nejspíš možná právě nejlepší cirkusovou company na světě. O Vánocích jsem vždy sledovala na ČT Art záznamy z jejich představení a říkala si, jaký úžasný zážitek to musí být naživo.

Slogan převzatý od Williama Shakespeara dal název nové inscenaci Národního divadla, která vznikla na tělo pěti herečkám.

Někdo to rád horké. Božská Marilyn, Tony Curtis a Jack Lemmon. Snímek z roku 1959, který nestárne a baví dodnes. Jerry a Joe, kteří se schovávají před gangstery v dámské jazzové kapele, a sladká naivka Sugar Cane, která jim oběma pomotá hlavu.

Nora, nebo také Domeček pro panenky, jak zní původní, avšak méně používaný název dramatu, je napsaná podle skutečné události. Inspirací byl Ibsenovi životní příběh jeho přítelkyně Laury.

Nový cirkus. Neuvěřitelné fyzické výkony, salta a další akrobacie. To vše k němu patří, ale i nový cirkus se vyvíjí a hledá nové formy. Tak se tento žánr více přibližuje k divadlu, má čitelnější příběhovou linku a nejde jen již o ukázky fyzické zdatnosti.

Příběhy o lásce, zvlášť té nešťastné, jsou často vyhledávané masochistickým publikem. Přiznejme si to, milujeme je. Pošťák vždy zvoní dvakrát je excelentním příkladem velkého emočního průšvihu.

Pardubické divadlo na sklonku minulého roku zinscenovalo slavný film režiséra Miloše Formana z roku 1967. Bezmála dvě hodiny plesové zábavy doslova zaplní celé Východočeské divadlo v Pardubicích.

Lovestory v různých podobách a tvarech měly vždy úspěch, zvlášť mezi něžným pohlavím. Lásku na divadelních prknech opěvovali i takoví velikáni, jakými byli William Shakespeare nebo Molière.

Národní divadlo poprvé po padesáti letech uvádí operu Krakatit Václava Kašlíka, syntézu původního románu Karla Čapka a filmové adaptace Otakara Vávry, navíc přesně v duchu slučování děl a žánrů doplněnou o činoherní prolog režisérky nynějšího nastudování, Alice Nellis.