Divadelní recenze

V královéhradeckém Klicperově divadle mají za sebou premiéru inscenace Evžen Oněgin v podání režisérského dua SKUTR. Nechoďme okolo horké kaše, když spálit se můžeme...

Divadlo Na zábradlí představilo svou druhou letošní premiéru, autorský projekt Jana Mikuláška AnderSen.

Jednou z posledních premiér této sezóny byla inscenace Experiment myší ráj na Nové scéně Národního divadla. Režie se ujal Jiří Havelka, který zkoumá možnosti přesahu divadla do reálného života a oslovení diváků divadelní situací v nedivadelním prostředí. Stejně tak Experiment není klasickou divadelní formou a je otázkou, jak se s tím diváci popasují, zda ustojí účast na konferenci a co si z toho všeho nakonec odnesou?

Otáčivé hlediště v Českém Krumlově vzbuzuje u mnohých ambivalentní reakce. Ačkoli se jedná o unikát, mnohým vadí jeho údajná ohyzdnost, která není kompatibilní s okolní krásou přírody.

Divadelní hra Top Dogs švýcarského dramatika a prozaika Urse Widmera se odehrává v prostředí outplacementové agentury, v níž se propuštění vrcholoví manažeři snaží vyrovnat s vyhazovem, zlepšit se ve svém projevu a získat zpět ztracené sebevědomí, aby si dokázali najít jinou pracovní pozici.

Jakkoli neuvěřitelně může titulek znít, bylo tomu tak. Na konci dubna měla totiž premiéru nová cirkusová groteska plná černého humoru nazvaná právě Funus. A ideálním prostorem pro cirkusové hrátky jsou holešovická Jatka78, která skýtají přístřeší nejen domovskému souboru Cirk La Putyka, ale i dalším a mezi nimi i žonglérskému uskupení Bratři v tricku.

Nemusím se v titulku ani moc rozepisovat, stačí mi název hry, abyste tak trochu vytušili, o čem bude řeč. Měla bych zmínit, že když jsem ne tak dávno zahlédla, že se do kin chystá béčkový film Pride and Prejudice and Zombies, označila jsem to za prznění klasiky. Tady jsem nejen nenadávala, ale ještě jsem zvesela vyrazila do Jatek78 na druhou premiéru. Protože tohle je něco úplně jinýho. Tohle je divadlo.

Inscenace izraelského Národního divadla Habima uvedená v rámci Divadelního světa Brno pod názvem Ten, kterého miluje moje duše.

Spolek JEDL nově uvádí inscenaci Květy noci, jejíž textovou předlohou se staly deníkové záznamy herečky Lucie Trmíkové.

Současný německý spisovatel a dramatik Christoph Klimke se nechal inspirovat snímkem Il bacio di Tosca Daniela Schmida a napsal na tento námět hru Vila Verdi. Ta byla napsána na tělo hercům berlínského souboru divadla Volksbühne a nyní můžeme adaptaci Vily Verdi zhlédnout i na čeké scéně, konkrétně v Divadle J. K. Tyla v Plzni.

Inscenace Nie sme doma je založena na dopisech a vzkazech, které si hudebník Dežo Ursiny vyměňoval se svým synem Jakubem.

Příběh dívky s problémy, které řeší každý z nás. Takto jednoduše by se dalo shrnout představení Anny Šefrnové Jogging.