Rusové dostali jako první člověka do vesmíru. Pro americký vesmírný program to byl políček do tváře. Proto byl vytyčen jasný cíl. Musíme do konce desetiletí přistát na Měsíci. Pro tehdejší technologie je to téměř nemožné. Navíc to nezačalo vůbec dobře s Apollem 1, když posádka uhořela na rampě při cvičném odpočítávání. Nadšení veřejnosti postupně upadá a s ním i ochota politiků utrácet miliardy. Ředitel vesmírných letů Cole Davis přitom čelí dalším a dalším problémům.
Píší se šedesátá léta dvacátého století. Lidstvo je ohromeno novými možnostmi, které před něj pokládají nové technologie. Sen o tom, že budeme jednou cestovat k jiným planetám, jak jsme to doposud čítali ve sci-fi komiksech a románech, se najednou zdá docela reálný. Vesmír jako by byl na dosah. Jenže to se opravdu jen zdá. Cole Davis má za sebou obdivuhodnou kariéru vojenského pilota. V korejské válce byl jedním z nejlepších pilotů, získal celou řadu metálů. A taky pochopil, kam se vždy budou snažit Rusové dobývat, kde zabíjet a koho obsazovat. Jedinou cestou je jejich expanzi zastavit. Takže když se začal rodit americký vesmírný program, byl Cole Davis horkým kandidátem na jedné z prvních posádek. Bohužel – nebo naštěstí – drobná srdeční vada tuhle cestu zavřela. Přesto zůstal poblíž. Stal se ředitelem vesmírných letů.
„To se stává, když pracujete pro Nixona…“
Druhá světová válka dala vzniknout raketovým motorům a brzy se ukázalo, že by se daly využít i pro lety do vesmíru. Začal závod dvou nesmiřitelných rivalů – USA a Sovětského svazu – a bylo klíčové, kdo bude první. Nakonec v roce 1961 odstartoval Vostok 1 s Gagarinem a Rusové tuhle etapu vyhráli. Pro USA to bylo obrovské ponížení, a tak prezident Kennedy určil jinou metu: Američané poletí na Měsíc. Konec desetiletí byl jasným limitem. Jenže nic nejde podle plánu. Celý projekt Apollo se od začátku potýká s problémy, posádka Apolla 1 uhoří při testování na rampě. USA se navíc dostávají do dalšího ze studenoválečných nepřímých konfliktů se Sověty. Vietnamská válka na sebe strhává pozornost veřejnosti, o množství peněz nemluvě.
Davis začíná být z opakujících se závad zoufalý. Rusové opět získávají náskok. „Nediv se, mají neomezené zdroje,“ procedí mezi zuby jeho kolega a ředitel NASA Lance Vespertine. Tok peněz navíc začíná vysychat a Senát váhá se schválením dalšího financování. Bez peněz ale Američané na Měsíc nepoletí. Najednou přijde pomoc, o kterou Davis zase tolik nestojí. Jedna z tajných služeb vyšle Moea Berkusu, aby najal geniální marketérku a PRistku Kelly Jonesovou. Ta okamžitě pochopí, že strhnout pozornost veřejnosti znovu na projekt Apollo nebude snadné. Ovšem, když se to podaří, peníze budou. Lidé z NASA nejsou tisku moc nakloněni, ale Kelly to neodradí a najme stejně vypadající herce. Jenže, vše má své stinné stránky. Lidé kolem prezidenta Nixona nechtějí riskovat, a tak přikáží natočit celé přistání raději ve studiu. Jistota je jistota. Že se to Davisovi nebude líbit? To je sázka na jistotu.
Zajímavý příběh s trochou romantiky kolem
Filmů o Apollu 11 bylo už natočeno snad desítky. Není divu, je to opravdu atraktivní téma. Režisér Greg Berlanti se ale rozhodl nechat astronauty stranou a podívat se více na to, co se dělo v pozadí. Na všechno, bez čeho by nakonec nepřistáli. Takže dokonce ani Cole Davis tu není tak úplně ten hlavní. Aby byl příběh ještě peprnější, přimíchal scenárista Rose Gilroy ještě trochu pikantnosti a využil jedné ze snad nejpopulárnějších konspiračních teorií – přistáli Američané opravdu na Měsíci, nebo to byl velký podvod? Nutno říci, že celou tu dobu si s touhle otázkou film pohrává, což příběhu celkem prospívá. No, a protože jde o film letní, přirozeně nemůže chybět ani špetka romantiky. Celkově je ale nutno říct, že koktejl politických intrik, erotického jiskření a zákulisní konspirace dává dohromady docela zajímavý příběh se slušným spádem. Jasně, nejde o hlubokomyslné filozofické dílo, je to prostě oddechový film.
Vše se navíc odehrává v kulisách amerického kosmického zařízení na Myse Canaveral, obrovské haly, stavba raket, efektní starty a samozřejmě pohlední astronauté. Sledovat, jak do tohoto všeho vpadne marketing a PR, je prostě fascinující (a pro lidi z oboru to je sice hodně velká fikce, ale mnoho aspektů jejich práce si tu určitě najdou). Nutno ocenit, že Berlanti spolu s velezkušeným Dariuszem Wolskim za kamerou odolali současnému trendu se záplavou speciálních efektů. Tady nebyly potřeba, naopak scéna je většinou hodně uměřená (pokud je to tedy možné v bombastických kulisách NASA), kamera působí přirozeně. Vlastně si tak trochu připadáte jako návštěvník, který je v areálu zrovna na návštěvě.
Dobře dopadla také sázka na hlavní trojici Channing Tatum (Cole Davis), Jim Rash (Lance Vespertine), a k nim se jako Kelly Jonesová přidala Scarlett Johanssonová. Chemie na plátně se mezi touhle trojicí rodila postupně, zpočátku malinko drhla, ale jak se příběh rozjížděl, všichni se stávají přirozenější a přirozenější. Nakonec vše vypadá velmi dobře. A malý doušek pro pány, i po letech vypadá Scarlett Johanssonová stejně sexy, jako v upnutém oblečku v Captain America. Navíc šedesátkový look jí opravdu sluší.
FILM: VEZMI MĚ NA MĚSÍC
Režie: Greg Berlanti
Scénář: Rose Gilroy
Střih: Harry Jierjian
Kamera: Dariusz Wolski
Hudba: Daniel Pemberton
Zvuk: Paul Massey
Účinkují: Scarlett Johanssonová, Channing Tatum, Jim Rash, Ray Romano, Woody Harrelson, Anna Garciaová, Donald Elise Watkins, Noah Robbins, Colin Woodell, Christian Zuber, Michael Collins, Nick Dillenburg, Christian Clemenson, Gene Jones, Joe Chrest, Stephanie Kurtzubaová, Colin Jost, Peter Jacobson, Bill Barrett, Greg Kriek, Art Newkirk, Ashley Kingsová, Jonathan Orea Lopez, Eva Pilarová, Corbin Flanders, Chad Crowe, Will Jacobs, Melissa Litow, Lauren Revard, Jesse Mueller, Tim Ware, Todd Allen Durkin, James Dormuth, Joseph Britt, Frank Hughes, J. Michael Popovich, Mark Armstrong, Gerry Griffin
Distribuce: Falcon
