Divadelní recenze

Při četbě novely Sándora Máraie Svíce dohořívají by asi málokoho na první dobrou napadlo, že je to materiál vhodný pro divadlo.

Jako talentovaného oscarového režiséra jej zná téměř celý svět. Jeho filmy se dodnes řadí mezi oblíbené u všech generací diváků.

„Řekli mi, ať jedu tramvají do stanice Touha a pak přesednu a jedu šest stanic směrem na Hřbitovy – a vystoupím na Elysejských polích.”...

„Co se stalo s vaším bratrem?“ „Zazdila jsem ho.“ Divadlo Rokoko vpouští na jeviště Tekoucí písky, na jedné straně drsnou komedii...

Švandovo divadlo se obléká do křiklavých barev a za doprovodu odvážných drag show uvádí příběh s názvem Klec bláznů.

Goldoniho komedie Sluha dvou pánů patří k evergreenům světové dramatiky. U slavných děl záleží na pojetí inscenace.

Inscenace Nie sme doma je založena na dopisech a vzkazech, které si hudebník Dežo Ursiny vyměňoval se svým synem Jakubem.

Groteska o klukovi, který nemohl obejmout svou milou. Tak zní podtitul inscenace Bezruký Frantík.

Český básník a dramatik Josef Topol přišel ve druhé polovině 60. let s půvabným dramatem Hodina lásky, jež měla později premiéru v Divadle za branou. Hra je o lásce a její neuchopitelnosti. O tom, jak foukne vítr, a najednou vedle sebe stojí dva milenci cizinci.

Pražské Divadlo na Vinohradech uvedlo adaptaci Gogolovy satirické komedie Revizor.

Co by se stalo, kdyby v moravské vesničce chtěl arabský investor postavit mešitu pro muslimské turisty? A jak by to přijali místní?

Zákulisní politické kšefty a machinace jsou vděčným komediálním námětem, i když jde jen o boj o ovládnutí místní radnice. Právě z toho těží hra Deskový statek.