Film

V červenci 1973 najela Olga Hepnarová nákladním vozem mezi lidi stojící na tramvajové zastávce a osm z nich zabila. Svůj čin dopředu plánovala a nazvala jej pomstou společnosti. Pozadí jejích motivů se pokouší odhalit nový film Já, Olga Hepnarová.

Praha má hledání domova, totiž další ročník dokumentárního festivalu Jeden svět, za sebou. Vydala jsem se na tři promítání, která bych vám zde ráda představila. Opravdu mohu říci, že to byly pro mne velice silné zážitky, které mi zase trochu pozměnily pohled na svět.

V pražském kině Bio Oko byl ve čtvrtek 3. března zahájen třetí ročník festivalu sci-fi filmů Future Gate. Letošním tématem je hrdinství ve všech jeho podobách a hrdinou prvního večera byl světoznámý mistr zvuku a střihu Terry Rawlings. Že vám to jméno nic moc neříká? A co takhle Vetřelec, Blade Runner, Ohnivé vozy nebo bondovka Zlaté oko?

Představa Hitlera v kontextu nynějšího Německa, potažmo Evropy, je vtipná a originální, zároveň se však může stát nástrojem kritiky současných poměrů, ilustrací jejich vnímání a zamyšlením se nad tím, jakým způsobem se Němci vyrovnali a doposud vyrovnávají s temnou stránkou své historie…

Do kin vstupuje film Brooklyn, který vypráví příběh mladé migrantky Eillis hledající štěstí na druhé straně oceánu od svého rodného Irska. Svěží scénář Nicka Hornbyho a sympatické herecké výkony dělají z na první pohled romantické tuctovky velice povedenou podívanou.

Film maďarských tvůrců Saulův syn sliboval kvalitní podívanou, filmařsky nový pohled na holokaust a pro většinu diváků neznámého Gézu Röhriga, který, aniž by se nějak zásadně snažil, ztvárnil zajatce osvětimského koncentráku na výbornou.

Brutální, chvílemi až nechutný thriller pojednává o zkorumpovanosti, necharakternosti a o agresivních hlupácích z mafiánských rodin. Nabízí trochu jiný pohled na Řím než s turistickou mapou v ruce.

Hlavní hrdinka Magda (Penélope Cruz) je matka desetiletého syna, kterého vychovává sama. Když se během několika pár minut ocitá na křižovatce svého bytí, směr jejího života nabírá úplně jiné obrátky. Ale život nebývá jen zlý a Magdě přivede do cesty osudem zkoušeného Arthura (Luis Tosar).

Bizarní „valentýnská“ komedie - těmito slovy mě Asociace českých filmových klubů nalákala do BIO | OKO na promítání maďarského filmu Líza, liščí víla. Mészárosův film vznikal dlouhých osm let, trpělivost tvůrců v tomto případě přinesla růže a film okamžitě posbíral řadu ocenění na filmových festivalech po celé Evropě.

Třetí únorový den vstoupila do kina Lucerna dlouho očekávaná Dánská dívka. Prosba o pomoc, která od základu změní životy dvou lidí, je jádrem strhujícího příběhu. Dvacátá léta dvacátého století totiž nevšedním snům nepřejí, přestože dekadence pařížských salonů je v té době na vrcholu.

Jelikož letošní zima stojí opět za kulový, těšila jsem se, jak mi budou mrznout palce u nohou během sledování nového filmu Alejandra G. Iñárrita The Revenant (Zmrtvýchvstání). Jestli ale něco mrzlo, tak moje počáteční nadšení a přehnané očekávání.

Film, ve kterém si každý něco najde, geniálně spojuje obsah s vizuálem. Propojuje cit a lásku s černým humorem a cynismem. A tomu, kdo hledá přesah, dá i poselství. U tohoto filmu mám chuť jednoduše napsat: geniální. Nic víc, nic míň, ale…