Divadelní recenze

Josef Škvorecký, Jan Zábrana, Jiří Kolář a Bohumil Hrabal. Čtyři spisovatelé s velkým S, kteří mají nezaměnitelné místo v české i exilové literatuře, v případě Koláře i ve výtvarném umění. Jak by asi vypadalo, kdyby se jejich příběhy a osudy spojily? Tutéž otázku si kladl Miloš Orson Štědroň při psaní divadelní hry Krásné psací stroje!, jež měla 19. února 2016 premiéru v Divadle Na zábradlí.

Malý princ je nejznámější dílo Antoina de Saint-Exupéryho a zároveň jeden z nejznámějších pohádkových příběhů vůbec. Většina z nás Malého prince četla ještě jako děti, spoustu symbolů a metafor však pochopíme až jako dospělí. Osobně však neznám nikoho, kdo by Malého prince nečetl a neměl k němu vřelý vztah.

Pražské Divadlo v Dlouhé nedávno uvedlo hru Oblomov. Předlohou k této hře byl stejnojmenný román ruského spisovatele Ivana Alexandroviče Gončarova z roku 1858. Hlavní postavou románu je Ilja Iljič Oblomov, ruský statkář – postava typická pro ruské romány 19. století. A přesto zároveň netypická...

Národní divadlo v Brně uvedlo nové zpracování známého příběhu cikánky Carmen od Georgese Bizeta. A předvedlo přímo ukázkový případ toho, co můžeme nazvat snad jen “navrch huj a vespod fuj”.

A je to tu opět. Ten neskutečně tvrdý oříšek, na který si doposud trouflo tak málo režisérů. Postavit se výzvě čelem, i když je výsledek nejistý. Převést na divadelní prkna Vianovu Pěnu dní. Zinscenovat nezinscenovatelné… Klicperovo divadlo je po olomouckém Moravském divadle a pražských divadlech ABC a La Fabrice čtvrtým odvážlivcem.

V plzeňském Divadle J. K. Tyla měla premiéru další činoherní inscenace, kterou režírovala sama šéfka činohry, Natálie Deáková. Mefisto, nejznámější román Klause Manna vypovídá o tom, co vše je člověk ochoten obětovat pro kariéru, vlastní důstojností počínaje. Divadelní adaptace vždy zaujme o to více, že hlavním hrdinou románu je herec. A jak se s hraním herců popasovali v Plzni?

Mahenovo divadlo v Brně uvádí drásavé drama Jaroslava Havlíčka - Petrolejové lampy. Vyprávění o neštěstí jednoho manželství a maloměstském pokrytectví v secesních kulisách. Představení se může chlubit hutnou atmosférou a kvalitními hereckými výkony. Vydala jsem se zjistit, jak to může dopadnout, když si žena řekne: „Nežli darebáka, tak radši žádného!“

Švandovo divadlo opět nezklamalo, co se týče otevřenosti a odvázanosti herců! Tentokrát jsme svědky adaptace novely Betonová zahrada od britského spisovatele Iana McEwana, ve které můžeme sledovat příběh čtyř sourozenců a jejich pomalou, ale jistou destrukci. Dramatizace se ujala jedna z nejvýraznějších osobností české prózy po roce 2000 - Petra Hůlová.

Manon je motýl. Manon je včela. Manon je růže, hozená do kostela… Manon, ach Manon, Manon z Arrasu! Manon je moje umřít pro krásu… Tyto a další verše Nezvalovy Manon se konečně linou jevištěm Národního divadla. Proč konečně? Protože je to poprvé, co je Manon v tomto divadle inscenována. Režie adaptace se ujal sám umělecký šéf činohry Národního divadla, Daniel Špinar.

Chtěli jste se někdy podílet na řešení detektivního případu? Začaly vás nudit Nesbovy knížky a zatoužili jste padouchovi skutečně říct do očí: „TY LŽEŠ, MIZERNÝ SKUNKU!“ Máte pocit, že snad dokonce díky svým sledovacím schopnostem, intelektu a logickému uvažování dokážete usvědčit vraha? Chcete si navíc procvičit smíchem břišní svalstvo?

Roztančený orchestr, strastiplná cesta, rozdíly mezi muži a ženami? V Petite Mort najdete od každého něco. Moderní balet, při kterém si poslechnete známá díla Beethovena, Mozarta a Schuberta rozhodně stojí za pozornost.

V jedné ruské gubernii se schyluje k velké oslavě. Je krátce po zrušení nevolnictví, ale duch starých časů je mezi lidmi stále ještě přítomen. Co se stane, když se pár jedinců rozhodne zvrátit nastavené pořádky a nezalekne se ani chladnokrevné vraždy? Kdo je vlastně dobrý a kdo zlý? A proč je vám nakonec všech tak líto? Na tyhle otázky dostanete odpověď v divadle Reduta v Brně.