Divadelní recenze

V plzeňském Divadle J. K. Tyla v režii Jána Šimka měla premiéru dokumentární inscenace zabývající se fenoménem pornografie v Česku. Porno, přestože jej sleduje leckdo, je stále zakázaným tématem, o kterém se ve společnosti nemluví.

Klicperovo divadlo začátkem roku opět uvítalo režisérské duo SKUTR (Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský), které s herci nazkoušelo další ruskou klasiku, Dostojevského Bratry Karamazovy. Režiséři se obklopili svými již tradičními spolupracovníky, a tak inscenace nese jejich naprosto zřetelný rukopis.

V plzeňském Divadle J. K. Tyla můžete zhlédnout představení inscenace Linie krásy, jež vychází ze stejnojmenného románu Allana Hollinghursta. Režie se ujala šéfka činohry divadla Natália Deáková, hlavní role gaye Nicka Guesta se ujal Ondřej Rychlý.

Diváci zůstávají po zhasnutí světel na jevišti pořádně rozechvělí. Slepá láska je totiž hra, která není současná jen tím, že ji napsal žijící autor, ale především tím, že příběh o rozhodování mezi loajalitou k člověku, kterého milujeme a etickým či správným chováním, může zažít každý z nás.

Klasické antické drama v moderní úpravě zinscenovali v Divadle v Dlouhé režisérka Hana Burešová a dramaturg Štěpán Otčenášek. Sofoklova Élektra tak tentokrát získala podobu talentované Evy Hacurové.

Divadlo Na zábradlí uvedlo svou druhou premiéru sezóny, dramatizaci románu Mýcení. Autorem je rakouský spisovatel a dramatik Thomas Bernhard (19831-1989), jenž je považován za jednoho z nejvýznamnějších poválečných německy píšících autorů. Režie se již klasicky ujal kmenový režisér divadla Jan Mikulášek.

Vinohradské divadlo se již pátým rokem postupně věnuje tvorbě autorů osudově spjatých s vinohradským jevištěm. Mezi ně patří i František Langer, autor z období první republiky propojený mimo jiné i s okruhem kolem bratří Čapků. Jeho drama Periferie patří pravděpodobně k nejslavnějším kouskům autorovy tvorby.

Autorem originálu The Sinking of the Titanic je John Fiske, který tvoří polovinu komického dua Kesselofski & Fiske. Od premiéry v roce 1992 odehráli několik stovek představení a inscenaci navíc přejala další divadla. Nyní nám Titanic zprostředkovává Divadlo Kalich.

Národní divadlo se odhodlalo k odvážnému počinu – zinscenovat Goethova Fausta. Dvojdílné drama je až pekelně obsáhlé a složité, tým po roce příprav v čele s režisérem Janem Fričem započalo zkoušení. Výsledkem je svébytná a osobitá inscenace ve Stavovském divadle.

Dostojevského romány jsou považovány za těžko čitelné a též těžko stravitelné. Tím se však nenechali odradit v Divadle Rokoko, které nyní uvedlo inscenaci Idiot v režii Pavla Kheka a s Alešem Bílíkem v hlavní roli.

Švandovo divadlo opět dokázalo, že se řadí mezi ta nejlepší pražská divadla. Tentokrát vyrukovalo s opravdu brilantní dramatizací světově známého románu od Oscara Wildea Obraz Doriana Graye. Ačkoliv tento román pochází z 19. století, téma i příběh je stále velmi atraktivní.

Nová scéna Národního divadla uvedla světovou premiéru hry Jiřího Adámka Nová Atlantida, kterou Adámek sám i režíroval. Inspirace utopiemi, jimiž nás krmí politici i veřejně známé osobnosti, je patrná, a vznikla tak politicky laděná inscenace. Ovšem nikoli politicky angažovaná – Adámek zůstává až sterilně neutrální.