Filmové recenze

Agent 007 miluje opium, mladé kluky a Mezcal. A jede si na vlnách do jiných dimenzí. Nejde ale o Bonda, nýbrž o Leeho, který je Queer.

Jon M. Chu se pustil do ambiciózního úkolu – převést na filmové plátno jeden z nejikoničtějších muzikálů Broadwaye, představení Čarodějka.

Titulní odkaz ke slavnému americkému filmu není náhodný, jelikož nám snímek nabízí příběh odehrávající se převážně v jedné místnosti.

Žánr anime má svou specifickou diváckou skupinu a patří sem i zbrusu nový film Chlapec a volavka.

„Architekti, vědí, že nahoře se to nedá hasit, a stejně to staví pořád vyšší a vyšší,“ procedí naštvaně mezi zuby Steve McQueen v dnes již legendárním Skleněném pekle.

Stalo se vám to někdy? Burácející motory, auta na plátně letí šílenou rychlostí, a vám se zdá, že ten spálený benzín je cítit.

Příběh, který vypráví snímek Tři blízcí neznámí, je neuvěřitelný. Neuvěřitelnější ještě více, když si uvědomíme, že se neodehrál někdy v předminulém století nebo v nějaké totalitní zemi.

Unavený burzovní makléř dostal ultimátum. Buď ze sanatoria ve Švýcarsku přiveze svého nadřízeného, nebo půjde na dlouhé roky sedět za podvody. Vydá se tedy do podivné psychiatrické léčebny, která je zdánlivým rájem na zemi.

Drogy jsou dost nepříjemná věc a umí s člověkem dělat divy. Nejenom s člověkem, ale i s medvědem.

Namíchat do jednoho francouzského maloměsta smíšené rodiny ze čtyř koutů světa a tří různých náboženství, to je třaskavá směs. A co teprve, když jsou všichni příbuzní a rodiče (zejména) otec ztělesňují snad všechny předsudky, které může „obyčejný Francouz“ mít. Tvůrci komedie Co jsme komu všichni udělali docela chytře navazují na dva předchozí filmy a přimícháním širších rodin si otevírají cestu k dalším a dalším gagům. Skvěle se jim daří navázat na trochu pozapomenutou tradici francouzské komedie.

V záplavě životopisných filmů se objevil další, tentokrát o Marii Montessori, ženě, která přinesla nový druh vždělávání.

Stavět recenzi na tom, že je hlavní představitel trochu podobný Tomáši Rosickému je opravdu málo. Jenže Legenda o Tarzanovi vlastně nenabízí nic dalšího, co by stálo za řeč…